sobota 15. června 2019

Report z hraní: Root

Dnes tu máme po včerejším hraní 14.6.2019 mé první postřehy po zahrání deskové asymetrické hry Root. Asi bych mohl přidat dovětek k nadpisu, který by mohl znít "proč jsem nevyhrál a vyhrát nemohl".


Sešli jsme se ve třech a to Kája - Markýza z Kocourova, Milan - Lesní aliance a Deth - Rody Orlího hnízda. Všichni z nás hráli Root úplně poprvé a tak jsme se bohužel nevyhnuli chybnému hraní některých mechanismů. O tom ale později.
Hra Root nabízí jednu hodně unikátní věc, kterou představují naprosto odlišné schopnosti jednotlivých hráčů, kteří představují zvířátka lesní říše. Pro úspěšné hraní je proto nezbytné znát bezchybně schopnosti své frakce a co nejlépe schopnosti dalších frakcí, které jsou ve hře. Skvělá zpráva pro zájemce o tuto hru je, že základní pravidla jsou velmi jednoduchá a také to, že sice stručně, ale veškeré schopností frakcí jsou popsané na desce jednotlivých frakcí a také je ke shlédnutí vytvořen let´s play ve slovenštině na YouTube.


Stejně jako naplnil mé očekávání po prvních zahráních Gloomhaven tak s určitostí můžu po jednom zahrání Root prohlásit, že právě Root bude další hrou, která mě bude neskutečně bavit. Hra nabízí velkou spoustu možností, a protože vlastním i Rozšíření Říčního lidu, tak možných kombinací frakcí, které se mezi sebou utkají o nadvládu lesa je velmi bohatá. Krom toho je zřejmé, že člověk do hraní za jednu konkrétní frakci nepronikne hned po prvních několika zahráních.
Ač jsem měl před pořízením hry výhrady k jejímu grafickém ztvárnění, tak nyní musím říct, že se mi hra opravdu celkové líbí a za mě určitě palec nahoru.

Včerejší bitvu vyhrál Kája, který jako první dosáhl zisku 30 bodů. V momentě, kdy byla hra ukončena, tak Milan měl na bodovací stupnici ukazatel na hodnotě 29 bodů a Deth 15 bodů.
Ovšem Kája odstraňoval ze hry žetony staveb, které mu byly zničeny, přitom mají být vraceny na hrací desku hráče (odstraňuje se pouze pevnost). A Milan zase při šíření sympatie tam, kde byli tři a více bojovníků protihráče neodhazoval stoupence navíc.
Hráli jsme hold poprvé a nedostatky v našich znalostech pravidel ovlivnili hru. Nebylo to poprvé ani naposledy. Příště se již všem omylům vyvarujeme.

úterý 11. června 2019

Report z hraní: Gloomhaven

Jak začít... Tak jsme začali hrát Gloomhaven.


První sezení bylo 3.6.2019 - Černá mohyla. Nebudu zde nijak zvlášť rozepisovat jednotlivé scénáře a jak jsme jimi procházeli, ale vezmu to asi poněkud ze široka a trochu povrchně.


Naše první výprava se nepovedla hned zpočátku, když jsme při události na cestě utrpěli všichni 3 zranění a s tím nastoupili do scénáře, jehož obtížnost jsme si omylem zvýšili o jedna. Naše putování dopadlo nedobře a protože jsme u hry nestrávili nějak moc času, tak jsme se vydali scénář Černá mohyla opakovat. Obtížnost jsme měli již nastavenou na střední, tedy na 1.
Tato obtížnost byla sice výzvou pro nováčky, ale podařilo se nám dojít do vítězného konce s tím, že jsme dokonce i poklad získali. Ovšem dvě postavy ukončili tažení dříve vyčerpané. Byly to postavy, které ovládal Jenaaa - Inoxský surovec a Deth - Orchidská čarovnice. Do vítězného konce nás dostali bez vyčerpání Pavel - Lidská ničemnice a Endymion - Quatrylský kutil.
Slavili jsme úspěch a o týden později, tedy včera 10.6.2019 jsme se rozhodli pokračovat scénářem Mohylové doupě.


V sestavě hrdinů chyběl Inosxký surovec, tak jsme se do bojů pustili ve třech a naše snaha o první průchod skončila hned ve druhé místnosti, když jsme hráli na střední obtížnost a byli jsme rozsekání jedna dva.



Času bylo dost, tak jsme se pokusili scénář splnit na druhý pokus. Obtížnost jsme si snížili na lehkou. Znát to bylo a první místnost jsme vyčistili během jednoho kola. Ovšem ve druhé místnosti jsme již neměli tolik štěstí a to díky taženým kartám bosse. Nechci dávat spoilery, tak nebudu příliš komentovat. Každopádně jsme se vyčerpali a mohli se pustit do pokusu o třetí průchod.


Omyl vážení. Ani třetí průchod nebyl poslední, který nás při hraní Mohylového doupěte čekal. Dostali jsme na frak a ač se nám podařilo udolal bose a ještě předtím se vypořádat s nepřáteli, kteří bojují na dálku, tak nám do bylo houby platné. Vyčerpali jsme se a ádijé. Každopádně bylo znát při našem třetím pokusu, že když se Lidská ničemnice konečně přestávala skrývat v povzdálí, tak se nepřátelé musí obávat o svůj život. Jenže bylo již pozdě.
Výše popsané hraní nám zabralo dohromady skoro 10 hodin a já musím říct, že to byl čas, kterého vůbec nelituji. Ta hra je opravdu skvělá. Jak bývalý hráč PC RPGček  vidím v Gloomhavenu něco, co mi připomíná počítačové RPG na desce stolu a tu atmosféru zde silně cítím.
Ovšem vzhledem k naší neúspěšnosti při plnění scénářů se dostavuje také určitá frustrace, která mě ovšem zatím od hraní vůbec neodrazuje... naštěstí.