Report z hraní... Velká Čínská zeď (3.4.2025)

Včera jsme si zahráli opět Velkou Čínskou zeď. Tentokrát Jenaaau nahradil Endymion, který sám má hru doma a má ji nahranou v sólo režimu. Tedy bylo jasné, kdo by měl být favoritem na vítězství, když má s hrou více zkušeností než já nebo Korgis. 

No a ono se to potvrdilo nejen na konci, ale vlastně v průběhu hry už to vypadalo, že Endymion bude vítězem. Sice jsem mu v určité fázi hry slušně sekundoval na stupnici cti, ale to bylo jen dočasné. 

Endymion byl tím, kdo svými vojáky usilovně bojoval proti nájezdným hordám. Korgis také trošku přispěl svými vojsky, ale já jsem se této stránce hry věnoval okrajově, ale snažil jsem se vojska nejvíce ze vše podporovat stavbou úseků zdi. Zde jsem přispěl slušně, také jsem získal patřičné body, ale i tak jsem nakonec skončil poslední. 

Hra nám zabrala 2 hodiny a 20 minut s tím, že skončila předčasně na konci čtvrtého kola, když byla postavena celá zeď. Tentokrát jsme nejenom, že nezapomněli vyhodnotit artefakty, ale během hraní jsme se více, či méně snažili jejich bodovacích podmínek využít. V této oblasti slušně zabodoval Korgis, který mě tak přeskočil o dva body. 

Konečné skóre:
1. Endymion 158 bodů - žlutý

2. Korgis 122 bodů - červený

3. Deth 120 bodů - zelený. 

Celý průběh včerejšího hraní byl naprosto jiný, než při naší první hře. Je vidět, že toho Velká Čínská zeď nabízí skutečně hodně a hodnotím ji jako hru fakt dobrou. 

Report z hraní... Velká Čínská zeď (1.4.2025)

Velká Čínská zeď je hra, kterou jsem pořídil v loňském roce ve výprodeji od Albi. Jeden z mých spoluhráčů ji sice má, ale verzi s dřevěnými figurkami a protože ty mi nějak do takto tématické hry nesedí, tedy jsem Velkou Čínskou zeď doposud nehrál. 

Včera jsme si hru všichni tři, tedy Deth (zelený), Jenaaa (žlutý) a Korgis (červený) zahráli v našem životě úplně poprvé. Asi i proto jsme každý, zejména já a Jenaaa nevyužívali celý potenciál toho, co nám hra nabízela. Jenaaa opomíjel karty taktiky, kterých měl plnou ruku. Já zase nerozjel hlavní schopnost svého generála. 

Já s Korgisem, který byl skoro celou dobu hraní na vrcholu čajové stupnice, jsme se snažili vojáky odrážet nájezdy hord, Jenaaa se přidával pomálu, ale budoval silnou ekonomiku, kterou stavěl zdi. Jen jeden rok jsem byl na vrcholu čajové stupnice já, kde mě zase Korgis vystřídal. Jenaaa toto ignoroval a celou hru byl na chvostu uvedené stupnice, která mi připadá docela důležitá, když v této hře se vše rozhoduje podle pořadí. 

Kromě začátku, kdy se na chvíli Korgis bodově urval, byla hra bodově velmi vyrovnaná. Teprve na konci hry při závěrečném bodování se rozestupy zvětšily. Problém je ovšem jeden. Úplně jsme zapomněli vyhodnotit karty artefaktů, které jsme si ani nepřečetl na začátku hry. 

Hra nám trvala dost dlouho a to celé 3 hodiny. Ovšem, byl jsem překvapen, že ani Jenaaa s tím neměl problém. Hra se nám fakt líbila a těším se, až k ní usedneme příště. 

Konečné skóre:
1. Korgis 121 bodů
2. Jenaaa 105 bodů
3. Deth 95 bodů. 

Sice mám za sebou jen jednu hru, ale jsem přesvědčený, že i další mě budou bavit. Proto se divím, že hra na českém trhu poněkud zapadla. Je možné, že to mohla způsobit původní cena, jinak nevím. Je to fakt pěkná hra a to nejen mechanismy, ale i vzhledově. Škoda, že ke hře nejsou žádná rozšíření v češtině, protože na mapě je pár míst, kam se právě prvky z rozšíření umisťují a tak zejí prázdnotou. 

Report z hraní... Etherfields (30.3.2025)

"Ve tmě cosi je", sen který jsme hráli podruhé. K hraní jsme využívali poznámky zaznamenané při předchozím procházení toto snu. Nebylo jich zas tak moc, ale pomohly. 

Sen jsme odehráli po dřímotě, kdy jsme nabrali klíče na jeho odemčení. Protože nám hraní snu netrvalo moc dlouho, tak jsme hrací seanci ukončili ještě jednou dřímotou, ze které je poslední obrázek. 
Kdybychom sen měli opakovat potřetí, tak by to již byla procházka růžovým sadem, protože právě u tohoto snu je hodně zastávek, kterým se člověk může vyhnout (vynechat je) a tak se dá jít, při potřebných znalostech přímou cestou k cíli. 

Spokojeni s výhrou a nashromážděnými klíči jsme skončili po 1 hodině a 35 minutách hraní. 

Spáčí, kteří se hry účastnili byl opět Korgisův Drsňák a Dethova Nespoutaná. 

Report z hraní... Etherfields (27.3.2025)

Podruhé nevstoupíš do stejné řeky je jedno z přísloví, ale do stejné snu vstoupit můžeš a to se nám také stalo poté, co jsme při jeho první návštěvě nebyli úspěšní. Tentokrát jsem hrál za Nespoutanou, Korgis si stále ponechává Drsňáka. Díky tomu má větší balíček karet a také masku. 

Tentokrát jsme s pokřivením pravidel sen Počkat... Kdo žije v mém domě vyhráli. Celková doba hraní včetně jedné dřímoty byla 65 minut. Více už jen na fotografiích. 

P.S. spoiler:  Poznat smutnou pravdu opravdu nechcete viz. jedna z karet na fotografiích. Prozkoumávat dílek krajiny, kde jsme na smutnou pravdu narazili bych nikomu nedoporučoval. Problém je v tom, že nevíte, kde takovou smutnou pravdu zjistíte. 

Report z hraní... Etherfields (25.3.2025)

Záhada Blátivého mlýna byl další sen, nebo vlastně noční můra, kterou jsme si včera jako Žnečka (Deth) a Drsňák (Korgis) prošli spolu s dřímotou, když obojí nám dohromady zabralo 1 hodinu a 50 minut. 

Tentokrát jsme se postavili nebezpečným hadům. Sen jsme nakonec dokončili s úspěchem, jen si nemyslíme, že možnost, která nám byla na konci nabídnuta byla nakonec taková, jakou bychom si přáli. Kdybychom věděli, jaké bude vyhodnocení, rozhodli bychom se jinak. 

Vzhledem k tomu, abych neprozradil nic z příběhu, tak už následují jen fotografie z hraní. 

Na konec snad jen přiznání, že si hru lehce upravujeme, protože několik drobností v pravidlech se nám nelíbí a zbytečně hru komplikuje v méně zajímavých pasážích. 

Report z hraní... Etherfields (23.3.2025)

Při našem dalším sezení s Korgisem (stále Drsňák) jsme vzhledem k tomu, že času bylo dost a sny nebyly na velký počet tahů, jsme se rozhodli zahrát sny celkem dva. První sen včetně dvou dřímot, kdy jednu jsme hráli před a druhou po snu, nám trval 1 hodinu a 45 minut. Scénářem byl Návrat do sluncem zalitých dnů, který nás příliš nepotěšil, protože jsme se vraceli do stejného snu, který jsme předtím úspěšně dokončili, ale nyní jsme na to vše měli mnohem méně taků. 

Zase nebudu nic prozrazovat, proto můžu jen uvést, že jsme sen sice nedokončili úspěšně, ale ani nešlo o neúspěch. 

V obou snech jsem měl přehršel zranění. Problémem v Návratu do sluncem zalitých dnů byli psi, kteří nám nedali oddechu. 

Trochu jsme se rozkoukali v dřímotě a vydali se do dalšího snu. 

Tím snem byl Počkat... Kdo žije v mém domě? Sen, kde psy vystřídali švábi, kteří se zpočátku zdáli býti málo nepříjemní, ale jak plynul čas, tak nám ubližovali a ubližovali, až to moje Žnečka nedala. 

Sice šlo o zajímavý scénář, který byl zase úplně jiný než vše co jsme doposud hráli, ale na nás byl těžký. 

No a jinak musím říct, že s pravidly prostě bojujeme stále, ale stále nás hra baví. Uvidíme příště, kam nás naše snění zavede a doufejme, že budeme úspěšnější.

U druhého snu jsme strávili 45 minut času. 

Report z hraní... Střet civilizací (20.3.2025)

Na podzim 2023 jsme naposledy hráli Střet civilizací. Proto jsme museli řádně oprášit pravidla a pustili jsme se do hraní, které nakonec zabralo 3 hodiny a 35 minut času. 

Korgis se ujal Keltů (fialový), Deth Vikingů (modrý) a Kuba Indů (žlutý). 

Na fotografiích níže je vidět, jak se hra vyvíjela tak, jak šel čas. 

Konečné skóre: 
1. Korgis 44,5 bodů
2. Deth 41 bodů
3. Kuba 32,5 bodů.

Ve hře jsme proti sobě nebojovali. A to ani já jako dobyvačný Viking. Prostě mapa byla taková jaká byla a v blízkosti byli Barbaři, tak jsme se museli všichni soustředit na to, aby nám naše osady nedobyli právě oni. 

Hra mě opět bavila, jen mě mrzí, že jsem nedokázal využít výhod svého národa.