Dnes se v rámci reportu z hraní nebudu soustředit na hraní samotné, ale uvedu zejména mé první pocity z hry samotné.
Co musím hodnotit velmi kladně, tak to je atmosféra a příběh, které navozují karty střetnutí. Je zde skvěle vymyšlený mechanismus, jak se příběh posouvá dále a případně se i větví. Dále se mi líbí i zpracování hry samotné. Tedy vzhled všech komponent.
Menší problém vidím v levelování, které je stejně náhodné co do vylepšení, jako boj, který závisí pouze na kostkách a věřte mi, že když to nepadá, tak jste zoufalí. Např. mě se povedlo třikrát v soubojích po sobě naházet velký kulový.
Během hraní jsem umřel jednou a Kája dokonce dvakrát. No a právě umírání je v této hře vyřešené poněkud nešťastně a vůbec se mi nelíbí. Chápu, že designér nechtěl do hry dostat absolutní eliminaci hráčů, ale ona vám smrt ublíží tak málo, že by se mohlo v klidu s umíráním kalkulovat a využívat jej pro vlastní prospěch. Nepřátelé se totiž vždy při posunu přibližují k vám a tak není nic snazšího, než se prostě obětovat za cenu ztráty několika málo karet kořisti - vybavení, a tím uprchnout ze sevření nepřátel.
Hru Fallout nevlastním a po prvním zahrání můžu říct, že mi stačí, že si ji můžu zahrát se synovcem, ale v mé sbírce mi nechybí. Uvidíme co s hrou udělá rozšíření, které bude dostupné co nevidět a také jak se změní můj pohled na hru po odehrání dalších scénářů.
Určitě by se mi líbilo, ale značně by to hru prodražilo, kdyby nepřátele byly plastové figurky. Ti jsou ve hře reprezentováni žetony s vlastnostmi a obrázky nepřátel, přitom by jistě šlo vyrobit figurky podobné těm z Panství hrůzy, kdy se do podstavců zasunují žetony s vlastnostmi figurek. A třeba je vydat jako rozšíření ke hře.
Naši seanci ve dvou nakonec vcelku snadno vyhrál Kája, který poté, co jsme dohráli poslední kolo odhalil deset bodů vlivu, přičemž já měl pouze tři body vlivu. V tu dobu byl ukazatel moci na stupnici frakcí "Institutu" na posledním políčku.
Žádné komentáře:
Okomentovat