Pro vyzkoušení jsme zvolili zkrácenou sezónu a myslím, je to to tak akorát. Ve třech jsme hráli 60 min.
Pokud jde o hru samotnou, tak je to svižná hra, kdy jeden hráč nečeká na druhého, hra prostě odsýpá a přitom nabízí dost možností ke strategickému uvažování. Výhoda hry tkví také v její nenáročnosti na vysvětlování pravidel. Není třeba, aby měl každý hráč nastudovaná pravidla, ale bohatě postačuje, aby hru vysvětlil jeden hráč, který hru již zná.
Mým dětem je 11 a 10 let a nebyl problém, aby do hry pronikli během několika málo minut. Mladší potomek, synek, je ze hry naprosto unesený a po odehrání seznamovací hry si ke hře sedl sám ještě na další skoro 2 hodiny, kdy si hrál jen tak sám proti sobě.
Uvidím, jak se mi bude hra líbit po více zahráních, ale věřím, že jí nakonec nedám v hodnocení méně než 80%.
A jak to vše skončilo:
1. Terezka s 34 body hrála za Chaos
2. Deth s 29 body hrál Lesní elfy a
3. Davídek s 27 body za Lidi
O den dříve, tedy ve středu jsme s Endymionem zahráli již potřetí Studenou válku a opět jsem neuspěl.
Hra pěkně odsýpala, přece jen už známe dobře pravidla, i když jeden kiks se udál, ale příště už to snad bude úplně bez chyb.
Stejně jako minule jsem měl převahu ve Střední a Jižní Americe, ovšem po dlouhou dobu i v Africe a Endymion zase v Evropě a Asii a postupně i na Středním východě. Tentokrát jsem z počátku měl na stupnici bodů nějaké ty bodíky já, ovšem s postupujícím časem Endymion (SSSR) hru obracel a měl dostatek bodů v 9. kole na to, aby vyhrál při vyložení karty Válečné hry, čímž hru ukončil a stal se zaslouženým vítězem.
Na část našeho hraní se byl podívat i Jenaaa, ale zatím jsme se nebavili o tom, jak ho hra na první pohled zaujala.
Žádné komentáře:
Okomentovat