Hra mě fakt bavila a nebyl jsem jediný, kdyby byl čas co nejdříve bych si La Granju zahrál rád znova.
Konečné skóre:
1. Lamiicek 57 bodů (modrý)
2. Korgis 55 bodů (fialový)
3. Deth 48 bodů (zelený).
Jste na blogu hráčů deskových her, kteří se scházejí na teritoriu okresu Náchod. Blog slouží pro potřeby těchto hráčů a popularizaci deskových her.
Konečné skóre:
1. Lamiicek 57 bodů (modrý)
2. Korgis 55 bodů (fialový)
3. Deth 48 bodů (zelený).
Ač považuji obě rozšíření pro Vikomty Západního království za nedůležitá a předražená, tak když se naskytla příležitost je zakoupit za cenu cca 240,-Kč každé, tak jsem si řekl, že si je pořídím, když už mám i všechna rozšíření k Paladinům Západního království a Architektům Západního království.
No a právě s rozšířeními Brány bohatství a Královský klíčník jsme si s Korgisem a Lamiickem nyní Vikomty zahráli. Do hry přinesla obě rozšíření další prvky, na které se hráči mohou soustředit. My jsme většinu více méně ignorovali, jen já a Lamiicek jsme hojněji využívali truhly a Korgis zase cizince. Lamiicek a Korgis také hodně přepisovali rukopisy.
Konečné skóre:
1. Deth 89 bodů
2. - 3. Korgis a Lamiicek 87 bodů.
Tak po hodně dlouhé době jsem si pořídil a zahrál hru mého kdysi nejoblíbenějšího autora deskových her Uwe Rosenberga. Tentokrát šlo o čerstvě lokalizovanou hru vydavatelstvím Tlama games, jež nese název Hostina pro Ódina.
Hru jsme hráli prvně všichni, kdo jsme se sešli u stolu. Tedy Deth, Lamiicek a Korgis. Vstup do hry byl o to složitější, že žádný z mých protihráčů předem neviděl pravidla.
Korgis se snažil ve hře hrát hodně na lov a svavěl lodě. Lamiicek zase na nájezdy a drancování. Deth se snažil zase nejvíce využívat karty povolání. Ale ostatní stejně nikdo nezanedbával.
Deth každopádně nezaplnil řádně svou hrací desku a díky tomu ztratil určité množství bodů, což rozhodlo o tom, že nemohl pomýšlet na lepší než poslední pozici.
Poté, co jsme si zahráli Vinohrad, tak o několik dnů později jsme si jej zahráli znovu, ale s nově vydaným rozšířením Toskánsko. Hráli jsme v poněkud pozměněné sestavě. Hráli jsme Deth - zelený, Korgis - fialový, Endymion - žlutý a Kuba - oranžový.
Minule, také ve čtyřech, ale bez rozšíření jsme hráli celé čtyři roky, ale hráli jsme ani ne dvě hodiny. Tentokrát jsme sice hráli roků jen pět, ale zato nám hraní zabralo 140 minut. Přitom nám nepřipadalo, že hrajeme tak dlouho.
V očekávání příchodu rozšíření Toskánsko jsme si zahráli "jen" Vinohrad bez tohoto rozšíření. Od začátku jsem sbíral body já a Kuba. Když už jsem se blížil dvaceti bodům, jejichž dosažení předznamenává konec hry, tak se bodově vzpamatoval i Korgis.
Ač jsem to byl právě já, kdo dvaceti bodů dosáhl a tím spustil konec hry, tak mně se podařilo posbírat už jen body dva, ale Korgis zabodoval o dost lépe, tak zaslouženě vyhrál. Fakt je ten, že jsem mu mohl v zisku potřebných bodů k vítězství zabránit, ale toho jsem si nevšiml a zase na druhou stranu nebylo zřejmé, že by mi potom dvacet bodů, které jsem v době, kdy šlo Korgisovi zaškodit, získal a třeba stejně neskončil minimálně druhý.
U hry jsme strávili 1 hodinu a 45 minut. Hrálo se celkem 7 roků (kol).
Když jste dva a nemáte moc času, tak není nis snazšího, než si zahrát Království divů. Stejně, jako jsem tak učinil já a Korgis.
Konečné skóre:
1. Korgis 71 bodů
2. Deth 40 bodů.
Po roce jsme si zahráli Zátoku obchodníků, ve které se Deth chopil role hostinského, Korgis role alchymistky, Endymion matky draků a Lamiicek kováře.