Ač hru Zaklínač: Starý svět vlastním od doby, kdy mi byla z croft fundingové kampaně dodána jako big box, tedy s rozšířením Divoký hon, tak tento modul jsem doposud nikdy nehrál.
Nyní na něj konečně došlo a do hry se dostali dva zaklínači Deth a Dáda a jedna čarodějka Korgis.
Nyní na něj konečně došlo a do hry se dostali dva zaklínači Deth a Dáda a jedna čarodějka Korgis.
Za Divoký hon se nám postavil Nithral a jeho ohaři. Obtížnost jsem zvolil běžnou s tím, že Nithral měl v zásobě na začátku hry 58 štítů. Těch se nám ho nepodařilo zbavit až do posledního osmého kola. Respektive, některé jsme odstranili, ale zdaleka to nebylo tolik, kolik bychom si přáli.
Nejlépe se během hraní dařilo zvyšovat zkušenosti a vyhrávat souboje čarodějce. Zaklínači ji nemohli konkurovat.
Například Deth při svém prvním souboji dostal tak hrozně na prdel, že se z toho vzpamatovával až do sedmého předposledního kola.
Dáda zase dokázal pouze jednou zahnat oře.
Prostě nebyla to procházka růžovým sadem.
V posledním souboji s Nitralem, kterému jsem se jako první postavil já jsme prohráli na plné čáře. Ač už jsem byl schopný poskládat solidní komba, tak jsem byl brzy eliminován a na řadu přišel Dáda, který se v boji také dlouho neohřál. Ani čarodějka v podobě Korgise nepředvedla žádné zvláštní představení a tak Divoký hon zvítězil.
Z hraní jsme si odnesli silný zážitek. Hra byla o hodně jiná, než běžné hraní bez tohoto rozšíření. Kooperativní mód v podobě Divokého honu je fakt hezký, ale náročný.
Bylo to pro nás krásné zpestření hraní Zaklínače: Starý svět. Co oceňuji, že se díky pravidlům Divokého honu do hry dostaly brzy i nestvůry třetí úrovně, což se nám v běžném hraní základní hry nestává, protože málo bojujeme a hlavně se většinou každý snaží nejprve hodně vylepšovat zkušenosti a pak to jde vše rychle ke konci s tím, že některé souboje proběhnou mezi samotnými zaklínači. Toto zde, vzhledem k tomu, že jde o kooperativní variantu, není.
Hru jsme prohráli za 3 hodiny a 10 minut.














































