Report z hraní... Království Valerie: Karetní hra (21.5.2024)

S Korgisema Kubou jsme oprášili Království Velerie: Karetní hru spolu s rozšířeními, která byla v češtině ke hře vydána. 

Ve hře byla i zlodějka, kterou si zprvu najímal jen Korgis, ale jak čas běžel a nás ostatní štval její efekt, pokud se nás týkal, tak jsme si i my s kubou zlodějku pořídili ať jsou nasraní všichni hráči. 
Je až s podivem, jak mizerné skóre jsem uhrál, když jsem si během hry věřil skoro na vítězství. Jenže to jak na konci hry zaskóroval hlavně Korgis bylo bezprecedentní. 
Na fotografiích níže je první fotka hrací plochy Korgise, na druhé níže potom Dethova. 

Konečné skóre po 70 minutách hraní:

1. Korgis 87 bodů
2. Kuba 53 bodů
3. Deth 41 bodů.

Nakonec foto vítěze, který jako by to na začátku hraní, kdy byla fotografie pořízena tušil a tak je vysmátej. 

Království Valerie: Karetní hra je fakt příjemná pravidlově nanáročná hra, ke které se zase brzy rád vrátím. 

Report z hraní... Kutná Hora: Město stříbra (16.5.2024)

Tak nakonec jen ve třech jsme si včera zahráli opět Kutnou Horu: Město stříbra. Ke mně a Korgisovi se přidal Kuba, který měl skvěle nastudovaná pravidla, tak jsme hru hned mohli rozehrát a nebyly žádné zádrhely. To se také nakonec projevilo v hrací době, když jsme hráli o pět minut kratší dobu, než minule jen ve dvou. U hry jsme strávili 1 hodinu a 35 minut. 

Kuba (oranžový) byl ten, kdo se stal největším havířem a těžil stříbrnou rudu nejvíce z nás. 

Deth (zelený) se tentokrát soustředil na stavbu svých a veřejných budov. 

Korgis (fialový) po polovině hry pochopil, že má ekonomiku hry rozvinutou tak, že by se mohl soustředit na příjem z komodit. 

Hra ve třech měla úplně jiné tempo, než hra ve dvou. Tentokrát si na malé příjmy v první polovině hry stěžovali mí soupeři, tedy Kuba a Korgis. Jenže právě Korgis hru končil s tím, že se stal největším boháčem v Kutné Hoře.

A ač jsem já měl nejvíce bodů z nás tří ve hře, tak při závěrečném bodování to na lepší než druhé místo nestačilo. Kuba pobral na konci hry nejvíce svých bodů z dolů, já z budov a jak bylo zmíněno výše, tak Korgis z grošů. 

(Editace 10.6.2024: na konci hry jsme špatně počítali body a to tak, že mi počítali přepočet na body z mincí, které měli hráči u sebe, což u Korgise dělalo 50 bodů, jenže ono se to počítá z příjmu, což je markantní rozdíl. Tedy kdyby se počítalo správně, tak by pořadí bylo uřčitě jiné.)

Konečné skóre:
1. Korgis 85 bodů
2. Deth 79 bodů
3. Kuba 58 bodů. 

Tentokrát mě hra bavila o hodně více než při prvním hraní ve dvou a velice rád si ji zkusím i v plném počtu hráčů. Doufám, že na takové hraní dojde brzy. 

Report z hraní... Kutná Hora: Město stříbra (14.5.2024)

Nepříliš často usedám ke hrám, které jsou určené třeba až pro čtyři nebo více hráčů v počtu dvou. Tentokrát jsem udělal vyjímku a s Korgisem (fialový) jsem si včera zahrál Kutnou Horu: Město stříbra. 

Od této hry jsem měl velká očekávání. Trvalo mi, než jsem se k nákupu odhodlal, ale stalo se a domníval jsem se, že z hry budu mít tak skvělé pocity jako z v poslední době hraných her Vladimíra Suchého jako je Loděnice 2. ed., Messina 1347 nebo Truhlaříci s.r.o. No tak takový skvělý pocit se nedostavil, po první hře přišlo mírné zklamání a hru bych na první dobrou označil za lehce nadprůměrnou hru, která mě zabavila stejně jako posledně hraná Věčná zima: Paleoindiáni. 

Protože jsme oba příliš netušili jak hru uchopit, tak jsme prostě Kutnou Horu nějak rozehráli, kdy já se věnoval zejména kutání a Korgis stavění budov. Právě z těchto zmíněných činností jsme na konci hry oba nejvíce zabodovali. 

V této hře si člověk musí správně uvědomit a pochopit jak fungují takové souvislosti jako kutání, postavení budovy a cena komodit na trhu. 

Díky mnou zvolené taktice jsem ovšem neměl skoro po celou dobu pořádný příjem, zatímco Korgis neměl o groše nouzi. Dokonce jsem tuším ve třetím kole musel provést akci příjem třikrát, abych byl schopný něco dalšího smysluplného provést. 

Do hry jsme nedostali více než čtyři veřejné budovy, tak ani Patriciové se ve hře neobjevili a tak nedocházelo k žádnému velkému bodování ve fázi konce kola. Hru co se bodů týká nejvíce ovlivnilo až závěrečné bodování. K tomu došlo po 1 hodině a 40 minutách hraní. 

Konečné skóre:
1. Korgis 34 bodů
2. Deth 27 bodů. 

Zítra zřejmě dojde na hraní v plném počtu, tak jsem zvědavý na to jak se předvedu a jak mě bude hra bavit v jiném počtu hráčů. Musím se přiznat, že se na další hraní těším. 

Report z hraní... Věčná zima: Paleoindiáni (12.5.2024)

V sestavě Filip (fialový), Lamiicek (červený) a Deth (zelený) jsme zase zahráli Věčnou zimu: Paleoindiány. Ta hra nás všechny bavila, Filip ji hrál prvně. 

Tak jak to umím sand jen já (a Jenaaa), tak nevím co jsem dělal špatně, ale zase jsem neměl šanci na vítězství. Obsazování mapy jsem vzdal skoro tak brzy jako minule. Protože protihráči to na mapě rozjeli ve velkém stylu a tak se mi do tohoto aspektu nechtělo dávat energii. Dokonce stejně špatný jsem byl na megalitech,... no tak vlastně co bych asi tak chtěl. Soustředil jsem se na pohřbívání karet a vítězství na stupnici pohřbívání, kde jsem opět vyhrál. Jenže během hry jsem posbíral málo bodů a tak vše skončilo jak mělo. 

Lamiicek usedl ke hře s jasnou myšlenkou na vítězství. Své síly soustředil stejně jako Filip do mapy a megalitů. Ovšem nebyl pro oba problém pohřbít sedm karet a tak i zde něco zabodovat. 

Pro hru jsem použil karty z rozšíření Předci, kterými jsem nahradil karty ze základní hry a také karty z rozšíření Aurora Borealis. 

Konečné skóre po 2 hodinách a 5 minutách: 
1. Lamiicek 120 bodů
2. Filip 102 bodů
3. Deth 72 bodů. 

Report z hraní... Věčná zima: Paleoindiáni (9.5.2024)

Oprášili jsme pravidla a s Korgisem a Lamiickem jsme si zahráli zase po nějaké době zase hru Věčná zima: Paleoindiáni. Opět hru z produkce lokalizátora Tlama games, vydavatele od kterého nakupuji v současné době nejvíce her na rozdíl od jiných českých vydavatelů. 

Jak už to tak bývá, tak z hraní jsem měl dobrý pocit, ale pokud nehraje Jenaaa, tak zpravidla nemůžu myslet na jiný výsledek, než poslední místo. Čest vyjímkám. 

Snažil jsem se (zelený) hrát hodně na zvířata, ale asi se mi to moc nedařilo, když stejně jako já na konci hry je za 20 bodů zabodoval i Lamiicek (oranžový). Korgis (fialový) nějaká ta zvířátka použil jen na produkci surovin, nikoliv na body. 

Jediná věc, která si mi ve hře povedla lépe než mým protihráčům byl postup na stupnici sošek, která boduje pohřbené karty, kdy jsem jich měl stejně jako Korgis, tedy sedm, ale vystoupal jsem na vrchol dříve a více zabodoval. 

Korgis dokázal bodovat nejlépe z nás v průběhu hry a to mu stačilo na vítězství, které dosáhl s naprostým přehledem. 

Korgis se s Lamiickem přetahovali na územích, kde jsem boj s nimi vzdal a této možnosti jakým směrem se ve hře ubírat jsem se vyhnul. I na megalitech spolu soupeřili hlavně oni dva a zde narozdíl od mé maličkosti získávali i potřebné vítězné body. 

Ač nám to nepřipadlo, tak hra nám zabrala celé 2 hodiny. Co se ovšem pamatuji, tak nidky nám Věčná zima: Paleoindiáni netrvala krátce. No a co je trošku problém u této hry, tak herní prostor, který zabírá. To je asi jediný problém této hry. 

Konečné skóre:
1. Korgis 103 bodů
2. Lamiicek 76 bodů
3. Deth 64 bodů. 

Report z hraní... Churchill (2.5.2024 a 7.5.2024)

Viděli jsme videonávod (mimo jiné skvěle zpracovaný od Nithrania), ale i tak pořádně nevíme, jak se hra hraje. Tak lze jednoduše shrnout slova mých spoluhráčů u hry Churchill. Těmi hráči byl Lamiicek, kterému jsem přidělil roli Roosevelta a Korgis, na kterého zůstal Churchill, když já se ujal Stalina. 

Hru jsme si rozložili do dvou dnů, protože jsme si zvolili scénář turnajový, který se hraje na pět kol. První dvě konference (Londýn - konference premiérů v květnu 1944 a Québec - Octagon v září 1944) jsme odehráli 2.5.2024 a ostatní tři konference (Moskva - Tolstoy v říjnu 1944, Jalta - Argonaut v únoru 1945, Postupim - Terminal v červenci 1945) jsme dohráli 7.5.2024. Hra nám celkem zabrala 3 hodiny a 55 minut.

Británie s USA se minimálně první dvě konference chovali, jako by bojovali proti Sovětskému svazu a z toho byl Stalin dost nasranej. Východní fronta nepostupovala kvůli házení klacků pod nohy dalších spoluhráčů a o Mandžusku se ani nemusíme bavit, tam raději Sověti ani téma na stole nepřednášeli. 

Britové vyhráli tři z pěti konferencí, po jedné Sověti a Američané. 
USA vyvinuli atomovou bombu. 
Spojenci včele s USA dobili Japonsko. 
Žádná fronta nepostoupila do Německa. 

Vzhledem k tomu, že Británie posbírala 51 bodů, což je o více než 20 bodů víc, než získali třetí v pořadí Sověti (24 bodů), tak podmínka pro vítězství ve hře, která se aplikovala, tedy rozpad koalice způsobila, že vítězem se stalo USA s 31 body. 

Co takhle zkusit hru Kutná Hora: Město stříbra

V roce 2023 byla vydána hra Kutná Hora: Město stříbra. Hra, která mě absolutně minula, protože z toho, co jsem o hře věděl a viděl jakou má grafiku, jsem usoudil, že nejsem cílovou skupinou pro takovou hru. Jenže v poslední době jsem si zahrál některé hry Vladimíra Suchého a díky tomu jsem zjistil, že mě fakt hodně baví středně náročné euro hry, které obsahují i téma. Na základě toho jsem se rozhodl, že zaprvé přinesu na svůj blog zmínku o hře Kutná Hora: Město stříbra a zadruhé, že si hru v dohledné době pořídím. 

Jinak hra Kutná Hora: Město stříbra již byla v minulosti vyprodána a prodává se minimálně její první dotisk. Ještě bych chtěl připomenout, že hra je od českých autorů a pod hlavičkou CGE ji distribuje společnost Mindok. 

Kutná Hora: Město stříbra je hra určená pro 2-4 hráče s hrací dobou 30 minut na každého hráče. Ve hře se vrátíme do minulosti, do doby, kdy se ve 13. století v Kutné Hoře začalo těžit stříbro. Hráči ve hře co by představitelé patricijských rodů dolují stříbro, rozvíjejí městské cechy a budují město Kutná Hora. S tím, jak se bude město rozšiřovat, tak se mění i nabídka a poptávka po jednotlivých dostupných komoditách. Právě poslední věc, co se ve hře děje je to, co mě na hře láká nejvíce. Stejně jako mám rád práci s akciemi v Mombase, tak na toto se určitě těším. 

Hra je řízena výběrem akcí z šesti dvouhlavých karet, které mají hráči k dispozici a každá karta umožňuje zahrání jedné ze dvou dostupných akcí na kartě. Zahraná karta je potom k dispozici až v dalším kole hry. Tedy člověk musí v daném kole hodně rozmýšlet kdy jakou akci (kartu) zahrát, protože v každém kole zahraje pět ze šesti svých karet, ale po zahrání se ke kartě již v daném kole nedostane. V kole nejprve hráč zahraje dvě karty, poté hrají další hráči, opět zahraje dvě karty a nakonec až na něho přijde řada zahraje kartu jednu, poslední odhodí. 

Na konci kola potom hráč musí buď zaplatit daně, nebo přijde o svou pověst. Poté si vezme zpět své karty do ruky a může začít další kolo hry hned potom, co se posune žeton začínajícího hráče. 

Ještě bych zmínil jaké akce mají hráči k dispozici. Je to akce Kutání, které zvyšuje zpravidla produkci rudy a vede v pozdější fázi hry ke značnému zisku vítězných bodů. Další akcí je Právo, pomocí této akce hráči získávájí právo stavět ve městě budovy. Akce Parcela potom umožňuje hráči zabrání parcely pro stavbu. Akce Stavba umožňuje na parcele postavit budovu. Akce Příjem je jediná, která může hráčům přinést peníze a akce Sv. Barbora zhodnocuje nabité žetony Bratrstva a umožňuje získat výhody z dílku chrámu svaté Barbory. 

Od hry očekávám silné napojení na téma a zábavnou práci s ekonomikou jako takovou. Ve hře jsou komodity zastoupené pouze v rámci počítadel a fyzicky hráči pracují pouze s groši. 

Na závěr ještě přidám cenu, za kterou se dá hra pořídit.Vzhledem k tomu, jak dobře produkčně by měla být vyrobena, tak cena lehce nad 1300,-Kč by neměla být odrazující.