Ač jednoduchá pravidly, tak strategickou hloubku má a to zejména v plném počtu hráčů. To je hra Ostrovy titánů, kterou jsem si zahrál s Korgisem, Kubou a Endymionem.
Pokud šlo o přiblížení se vítězství, tak první, kdo na něj mohl pomýšlet byl Kuba, který měl čtyři body z pěti potřebných, když jsme všichni zbystřeli, protože jsme měli tak maximálně dva až tři. Jenže v této hře se karta obrací dost rychle, tak jsme si na vítězství za chvilku začali pomýšlet všichni. Já tedy určitě. Jenže druhá podmínka pro vítěství, že na mapě nemůžete mít neporažené monstrum nám všem poněkud ztrpčovala život. S tím se nakonec nejlépe popral Korgis.
Výše je herní plocha vítěze Korgise, níže moje. Nejen já, ale i Endymion jsme měli splněnou jednu ze dvou vítězných podmínek, jenže narozdíl. od Korgise jsme měli na desce monstrum a to nám zabránilo vyhrát hru dříve, než zmiňovanému Korgisovi.
Ve hře zvítězil po 1 hodině a 25 minutách hraní tedy Korgis.
Žádné komentáře:
Okomentovat