Další sen, který jsme navštívili s Korgisem nesl název Nikdy nezapomenu na ty sluncem zalité dny. Poetický název nás přenesl do krásné zelené krajiny, kde na nás čekala "anomálie" ve formě otáčení dílky mapy. Velice zajímavý mechanismus, díky kterému jsme mohli cestovat na potřebná místa.
Do snů opět vstoupila Žnečka a Drsňák. Hraním jsme strávili celkem 1 hodinu a 35 minut času. Rád bych zde napsal více, třeba co podle nás rozhodlo, že jsme ve snu vyhráli, ale nechci zde prozrazovat více, než bylo uvedeno výše. Nakonec jediné s čím jsme na konci bojovali byl počet tahů, abychom stihli opustit mapu zavčasu, ale to se povedlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat