Report z hraní... Zaklínač: Starý svět (17.10.2023)

Když se na Kickstarteru objevila před dvěma lety hra Zaklínač: Starý svět, tak s velkou nejistotou, jak hra asi nakonec bude hratelná, jsem do kampaně díky Endymionovi naskočil a vzal edici dvou big box krabic, kde krom kovových mincí, neoprenové podložky a speciálních kostek, které jsou podle mě mimochodem uřitě méně přehledné než základní, je vše co ke hře bylo dostupné. 
Moje pocity se nezměnili ani poté, co prvním lidem hry začaly přicházet na konci léta letošního roku. Ba naopak jsem si říkal, že hru asi prodám až mi dorazí nerozbalenou, nehranou. No a hru jsem doposud opravdu ještě ani nerozbalil. Ovšem už jsem měl díky Endymionovi příležitost si hru zahrát a toho jsem využil. Hráli jsme jeho verzi bez plastových miniatur monster, ale s rozšířením Stezka nestvůr a Ciri.  

Ke hře jsme usedli s Endymionem ještě já a Lamiicek. Hraní nám zabralo celé 3 hodiny a 30 minut času, ale musím se přiznat, že mi taková dlouhá hrací doba nevadila. Ono jde asi přece jen vždy o to, s jakou partou přátel člověk hru hraje a samozřejmě jde i o to, aby hra nebyla vysloveně nudná, což se mi u Zaklínače: Starý svět nezdálo. 

Ani já, ani Lamiicek jsme příliš nastudovaná pravidla neměli, ale vzhledem k celkové jednoduchosti této hry jsme se do hraní dostali po vysvětlení Endymionem docela rychle. 
Já jsem v brzké fázi hraní zkusil zaútočit na nestvůru, tak jak to radí v diskuzích na Zatrolených hrách. No, takové rady ať si strčí někam. Samozřejmě jsem prohrál, protože jsem měl málo života a příště bych takovou hloupost už nedělal. Člověk tím si jinak nic v podstatě netratí, ale mohl jsem svůj tah využít určitě k většímu užitku. 
Zato Lamiicek a Endymion se na nestůry vrhli později po vytrénování schopností a nabrání karet, což se jim určitě vyplatilo. 

Jak čas ubýval, tak mí soupeři získávali trofeje a šlo už jen o to, kdo z nich získá tu čtrtou dříve. Dokonce mezi nimi došlo i na souboj zaklínačů. Samozřejmě, že ještě dříve, než měli možnost získat poslední čtvrtou trofej, jak hovoří pravidla. 
Nakonec pro sebe urval vítězství Lamiicek, Endymion měl trofeje tři na konci hry a já pouze jednu. 

Je to až s podivem, že mě hra bavila. Já spíše očekával na základě toho, co jsem o hře četl, to že mě hraní utvrdí v tom, abych svou kopii za slušnou částku (což by mohlo být odhadem lehce nad 10 tis. Kč) prodal. Nyní po zahrání tak zřejmě neučiní. 

Mám ovšem v herní skupině jednoho člověka, který hrál Zaklínače: Starý svět už vícekrát a říkal, že ho hrát už nikdy nechce. 
Lamiickovi se hra líbila, Endymion má k této hře neutrální postoj, ale předpokládám, že svou kopii si ponechá.