V loňském roce jsem si vyzkoušel prvně nového Zaklínače. Jednalo se o verzi s žetony nestvůr, verzi, kterou si pořídil Endymion. Odkaz na zápis z hraní je ZDE.
Tentokrát jsme hráli pouze ve dvou a to moji verzi hry (Big Box), kdy jsme hráli s rozšířením Skellige a se Stezkou nestvůr. Já jsem se ujal zaklínače ze Školy Zmije, Korgis hrál zaklínače ze Školy Vlka.
Oba jsme na začátku putovali krajinou s tím, že jsme si oba vylepšovali jednotlivé atributy, příčemž Korgis se svým zaklínačem prozkoumával pokaždé divočinu v okolí měst, a já zase naopak pokaždé pokecal s obyvateli a prozkoumával města.
Co jsem pořádně zazdil, tak to byl první můj souboj s monstrem. Špatně jsem si vysvětlil svoji specializaci a během boje s v hnízdě ghůlů jsem ji nepoužil a to mě stálo vítězství v souboji. Ghůly jsem sice zahnal, ale mohl jsem mít jejich trofej a to by zřejmě v konečném důsledku pomohlo k mému případnému vítězství.
Mezi sebou se naši dva zaklínači během putování nestřetli v boji a tuším, že pokr jsme spolu zahráli jen jednou. Jinak pokud šlo o pokr obecně, tak ten jsem vždy vyhrál.
Oba jsme v průběhu hry získali po dvou trofojích za dosažení páté úrovně některé ze schopností, ale Korgis byl tím, komu se podařilo vyhrát nejprve souboj s Půlnočnicí. Já kontroval poražením Mlhavce a hru uzavřel Korgis splněním zakázky na Vlkodlaka. Získal svou čtvrtou trofej a zaslouženě zvítězil. Já zůstal na místa za ním se třemi trofejemi.
U hry jsme strívili příjemné 3 hodiny a 10 minut.
Na závěr bych jen rád podotknul, že se miniaturami příšer se mi hrálo o dost lépe než s žetony nestvůr, protože je mnohem přehlednější, kde se která nestvůra nachází.
Už se těším, až si při příštím hraní zkusím nějakého Mága ze stejnojmeného rozšíření.
Už se těším, až si při příštím hraní zkusím nějakého Mága ze stejnojmeného rozšíření.
Žádné komentáře:
Okomentovat