Nejvyrovnanější partie, jakou jsem kdy ve hře Lorenzo il Magnifico hrál. Hráli jsme tři, tedy já, Korgis a Filip. Filip hrál Lorenza prvně. Pro Korgise to bylo včera teprve druhé hraní.
Já hrál Lorenza již pošesté. V předchozích hrách jsem vyhrál třikrát.
Je až s obdivem, kolikrát během hry došlo k tomu, že mi kartu, kterou jsem měl vyhlídnutou sebral Korgis. Já jsem se po celou dobu hraní potýkal s nedostatkem surovin. Dokonce jsem za hru nevyložil jedinou zelenou kartu. I přes to jsem byl stále ve vedení a to dokonce s postupem času o velký kus. To bylo dáno fialovými kartami, v pozdější fázi doplněné o žluté karty, které jsem spouštěl opakovaně a opakovaně získával solidní množství vítězných bodů.
Korgis byl po větší část hry ve velkém bodovém skluzu, ale zase si nabral maximální množství modrých a fialových karet, díky čemuž na konci hry řádně zabodoval.
Filip hrál hodně na zelené a fialové karty a díky tomu měl dostatek surovin a také slušný počet vítězných bodů v průběhu hry.
Mně se podařilo být nejlepší na stupnici vojenské síly, Filip se dostal na konec stupnice víry.
Při počítání vítězných bodů jsem byl na konci hry dostižen Korgisem, ale díky tomu, že jsem byl výše na stupnici pořadí jsem si mohl oddechnout a slavit vítězství.
Konečné skóre po 1 hodině a 45 minutách:
1. Deth 97 bodů (výše na stupnici pořadí než Korgis) - zelený
2. Korgis 97 bodů - červený
3. Filip 95 bodů - modrý
Hra nás všechny bavila, přičemž mí spoluhráči by si ji rádi zahráli brzy opět.
Žádné komentáře:
Okomentovat