pondělí 7. února 2011

Druhý pohled na Runewars


Dnes jsme si podruhé zahráli s Majorem Runewars. Pro změnu oproti minule jsme si vzali oba jiné národy a tak Major hrál za Daquan Lords (modří) a já hrál za Waiquar The Undying (fialoví). Samotné hraní trvalo 3 hodiny a musím říct, že mi to ani trochu nepřipadlo, že bychom u hry tolik času strávili.
Na rozdíl od naší první hry došlo i na několik soubojů mezi našimi národy a vůbec hraní celé bylo mnohem akčnější, kdy jsme se nebáli jít do bitev, ať už proti protihráči nebo proti neutrálním jednotkám.
Ve hře nakonec v šestém roce zvítězil v létě Major, když dobil mnou ovládané území, které mu poskytlo tolik touženou šestou runu.
Po prvním hraní jsem byl Runewars velice mile překvapen a byl jsem zvědavý, jak se mi bude hra líbit po dalším zahrání. Nyní již vím, že hru nemůže hodnotit jinak než na výtečnou. Opravdu jde o komplexní hru v nádherném grafickém kabátku s velmi zajímavým herním mechanismem. Přitom jsme ještě nehráli hru ve více hráčích, kdy zasáhne do hry větší nepředvídavost, co a kdo bude hrát, jakou cestu k vítězství zvolí a i dražby budou mnohem zajímavější a napínavější než ve dvou. Runewars je teprve třetí hra, kterou hodnotím na 10/10. Ač jsem byl zprvu skeptický k této hře kvůli oddělení hrdinů od jednotek, kdy pro ně platí jiný mechanismus, tak musím uznat, že něco jiného je si pročítat pravidla a představovat si jak to asi funguje nebo nefunguje, ale zahrát si to je úplně něco jiného. Hru skutečně každému deskovkáři, který má rád fantasy doporučuji.

Žádné komentáře: