Civilizaci Ježíšek nepřinese, aneb první postřehy po vyzkoušení hry

Tak jsem to nevydržel a jen pár dní po obdržení balíčku s hrou Sid Meier´s Civilizace: desková hra jsem tuto budovatelskou hru rozbalil, ač jsem ji plánoval jako vánoční dárek, který bych si nadělil.
A když už jsme hru s Majorem rozbalili, tak jsem si zkusil hru sólo, jen asi 6 kol na zkoušku.

Jak už to bývá, tak jsem se dopustil několika chyb při hraní, alespoň hra na ostro s živým spoluhráčem bude hraná správně. Oproti Chvátilově Through the Ages: Příběh civilizace se mi na první pohled líbí to, že člověk prostě jasné vidí, jak se mu před očima rozvíjí jeho národ. Ač pravidla vypadají složitě, tak při hraní člověk zjistí, že hra je vcelku jednoduchá, pokud jde o herní mechanismus. Možností je přitom mnoho, co a jak budovat.
Škoda pro mě do budoucna to, že pro hraní Civilizace mám jen jednoho spoluhráče. Nenašla se žádná dobrá duše, která by si chtěla tuto hru zahrát. Přitom právě civilizační budovatelská hra větší počet hráčů pro silnější zážitek ze hry vyžaduje.