Report z hraní... Pulsar 2849 (29.9.2024)

Jak vidno podle toho jaké hry hrajeme v letošním roce, tak jste určitě poznali,  že jsem začal "ujíždět" na hrách Vladimíra Suchého. No a když se na Zatrolených hrách v bazaru objevila ještě nerozbalená hra Vladimíra Suchého z roku 2017 Pulsar 2849, tak jsem neodolal a hru si pořídil. 
Na první hraní došlo dnes a zahráli jsme si ji s Lamiickem a Kubou. Pravidla hry jsou opravdu krátká a vám jako hráčům zbývá po jejich přečtení se hlavně seznámit s veškerou ikonografií ve hře. Pak se může s klidným svědomím pustit do hraní. 

Jak už to u her, kde se můžete vidat různými směry je, tak při prvním hraní člověk neví jak hru uchopit a tak jsme to měli i my. 

Já jsem se rozhodl, že co nejdřive aktivuji pulsar a dále se pustím na transformery. Jenže jsem se hned na začátku díky výběru kostek s vysokým číslem dostal na zadní pozice na obou ukazatelích, tedy iniciativy i pokroku. 

Právě ze stupnice pokroku zejména Lamiicek těžil skoro po celou hru inženýrské kostky, což pro něho byla nemalá výhoda. Já si špatně poradil s transmitery, kterým se začal věnovat Kuba a šlo mu to s nimi mnohem lépe. 

Ač jsme byli bodově zhruba polovinu hry vyrovnaní, tak záhy Lamiicek začal bodově odskakovat a to díky zprovozněným generátorům na pulsarech. Kuba se ho snažil držet zuby nechty zase díky transmiterům. No a já ztrácel a ztrácel. 

Konečné skóre po 1 hodině a 25 minutách hraní:
1. Lamiicek 196 bodů (modrý)

2. Kuba 154 bodů (červený)

3. Deth 117 bodů (zelený). 

Všechny nás hra fakt bavila a jsem rád, že po dlouhé době rozhodování zda si tuto hru pořídit jsem tak učinil.

Skvělé je na této hře to, že pravidla jsou jasná, krátká a přitom máte spoustu možností, jak ji hrát. Krom toho je zde i velice příjemná hrací doba s tím, že dlouho nečekáte na své tahy. Prostě po prvním hraní jsem velmi spokojen. 

Report z hraní... Evakuace (26.9.2024)

Opět jen ve dvou, ovšem tentokrát s Korgisem jsme si zahráli režim na body ve hře Evakuace. Tato hra má fakt co nabídnout, je zde vícero možností jak hru uchopit, ale hlavní je přeci jen jedno, přestěhovat vše z jedné planety na druhou. Už na začátku prozradím, že to se lépe povedlo Korgisovi. Kdo čekal něco jiného, tak je naivka :-) . 

Pro hru jsem ponechal stejné technologie, se kterými jsem hrál naposledy s Kubou. Jen jsem pozměnil jejich náhodné uspořádání. Na začátku jsme se oba snažili držet při zemi při postupu na stupnici pokroku. Já jsem to nechtěl hrát jako minule, tak jsem chtěl pokrok větší, ale i tak jsem toho nedokázal v kombinaci s hraními kartami docílit. 

Většinu hry byl začínajícím hráčem Korgis, ale to při hře ve dvou zase nehraje takovou roli. Problém u mě byl ten, že jsem si připravil na nové planetě infrastrukturu tak, abych měl dost energie na novém světě k placení akcí, ale na stupnici pokroku jsem nevystoupal dostatečně daleko, abych takovou energii mohl využívat a to byl problém. 

Nekonec hra skončila po 1 hodině a 45 minutách následovně:

1. Korgis 61 bodů (růžový)

2. Deth 46 bodů (bilý). 

Pokud by někomu připadlo, že je u článečku málo fotek, tak je to tím, že já blbec hru uklidil předtím, než jsem ji po skončení partie vyfotil. 

Report z hraní... Zombicide 2. ed. (22.9.2024)

Scénář M23, který nese název U milosrdných. To byla výzva, které jsme se spolu s Lamiickem postavili, když jsme každý ovládali po třech přeživších. Já jsem měl na starosti Joshe, Amy a Wandu, Lamiicek Neda, Elle a Douga. 

Cílem bylo zachránit čtyři společníky. Nebylo by to tak snadné, kdyby body zájmu byly na mapě jen čtyři v podobě čtyř společníků, ale těch bodů je zde šest, a na čtyřech z nich se společníci schovávají. Do hry jsme vstoupili s kuráží, která nás záhy opustila a vypadalo to velmi zle, když jsme se díval na hodinky po 22 minutách od začátku hraní s tím, že jsme měli na kahánku. 

Děsivou situaci, kdy hrozilo, že bude jeden z našich přeživších usmrcen jsme nakonec vyřešili, shlukli jsme se všichni k sobě a vydali se společně do budovy dole, kterou jsme procházeli spolu a věnovali se jak zombie před budovou, tak všem v budově. Tato taktika se ukázala jako správná. 

Také jsme měli štěstí v tom, že jsme brzy záskali molotov, kterým jsme vyřešili první Zrůdu - pacient 0, který se na mapě zjevil. Netrvalo ovšem dlouho a na mapě se objevila další zrůda, tentokrát somrák. Ten nám již nedokázal ublížit, protože jsme postupně našli všechny přeživší a hru vyhráli. V tu dobu, jak vidno na fotkách byla mapa zombiemi přeplněna. Byl nejvyšší čas je najít. 

Hra nám zabrala 1 hodinu a 25 minut. V pravidlech se píše, že jde o středně těžký scénář na 45 minut. 

Report z hraní... Evakuace (15.9.2024)

Tentokrát pouze ve dvou s Kubou jsme si zahráli opět Evakuaci. Tentokrát již nikoliv "závod", ale "na body".

Přibudou osobní úkoly, obří rozmanitost akcí z karet akcí a hra dostane najednou úplně jiné tempo a možnosti. Rázem je hra o dost přemýšlivější a tím také, jak se zdá, poněkud delší časově. 

Kuba opět zkoumal technologie (vyzkoumal úplně všechny) a na stupnici pokroku se dostal také o hodně dál než já. Já jsem se zase na technologie příliš nesoustředil a i těch několik, které jsem vyzkoumal, jsem zapomínal využívat. Hrál jsem karty akcí nízkých bodových hodnot, tak jsem byl hodně pozadu na stupnici pokroku, z čehož jsem sice těžil při zisku zdrojů ze starého světa, ale zase jsem musel vše evakuovat pomocí raketoplánů. Kuba to měl celé více vyvážené a ke konci hry z toho dost těžil. 

Nakonec hra zabrala 1 hodinu a 45 minut s tím, že do tohoto času počítám i zavěrečné počítání bodů. 

Konečné skóre:
1. Kuba 50 bodů (růžový)

2. Deth 40 bodů (bílý). 

Zejména Kuba, ale i já jsem byl s hrou na body o dost více spokojený, než se závodem. Ten jsem si i přes jeho kritiku jinými hráči, o které jsem se dočetl na internetu, chtěl zkusit při prvním hraní a proto jsme ho minule zahráli. Určitě to nebylo na škodu, protože jsme se do hry rozumně dostali a potom při hraní na body pro nás byla změna v pravidlech už v podstatě jen kosmetickou změnou s tím, že přibylo jen málo pravidel nových. K režimu závod se již zřejmě vracet nebudeme. 
Ještě doplním, že jsme nehráli s dvěma možnými moduly, které jsou v pravidlech uvedené. Na to je čas někdy příště. 

Report z hraní... Evakuace (10.9.2024)

Naše první hraní mnou čerstvě pořízené hry od Vladimíra Suchého (v současnosti můj druhý nejoblíbenější autor deskových her), která nese název Evakuace proběhlo hned v plném počtu čtyř hráčů. 
Vzhledem k tomu, že jsou pravidla dost přístupná, tak jsme do hry naskočili relativně rychle. Také jsem pro první hraní zvolil doporučovanou variantu "závod". 
I přesto, že hra ve varantě závod může skončit dříve, než hráči dohraní celá čtyři kola hry, tak u nás se tak nestalo. Sice mi ukončení uteklo o fous. A věřím, že kdybych hru dokázal ukončit před koncem hry, tak bych vyhrál, ale tak se bohužel nestalo. 

Velmi dobře si zhruba od poloviny hry vedl Kuba (žlutý hráč), ale ani Korgis (růžový hráč) a Lamiicek (modrý hráč) na tom nebyly špatně, když všichni mí protivníci se soustředili na odemykání a následné využívání co nejvíce technologií. Já (bílý hráč) hru pojal trošku jinak, nemyslím, že špatně, ale pro příště bude co vylepšovat. Já jsem se více soustředil na infrastrukturu. 

Hraní nám nakonec zabralo 2 hodiny a 20 minut času. Pokud jde o mě, tak já se u hry určitě nenudil. Zase  a druhou stranu Lamiicek konstatoval, že jde asi o zatím nejslabší hru od Vladimíra Suchého, kterou se mnou hrál. 

Závod nakonec po čtyřech kolech hry vyhrál Kuba. Sláva vítězům, čest poraženým. 

Report z hraní... World of Warcraft: Desková hra (29.8.2024, 3.9.2024, 10.9.2024)

Po devíti letech od posledního hraní, samozřejmě, že v pozměněné sestavě jsme si zahráli naposledy v životě s Lamiickem, Korgisem a Endymionem (ten to jediný se mnou v minulosti hrál) deskovou hru World of Warcraft. No a proč naposledy v životě, protože jsem se rozhodl hru prodat. 

Na můj vkus je zde strašně moc soubojů a ač se mi moc líbí levelování postav, tak zase až tak moc velký koskový festival rád nemám. Krom Lamiicka to uznali i ostatní spoluhráči. 

Ale ke hraní samotnému. Hráli jsme v sestavě Aliance: Deth - Artumnis Moondream, Lamiicek - Brandon Lightstone proti Hordě: Korgis - Sofeea Icecall, Endymion - Dongon Swiftblade. 

To bylo pláče a nářku ze strany Hordy, když ze začátku hry se můj druid levelil tak hezky s tím, že nabíral spoustu různých kostek. To bylo povyku pro nic, když se hra přehoupla do své druhé poloviny a najednou hráči Hordy viděli, že na tom jejich postavy už nejsou vůbec špatně a dokonce ke konci hry byly mnohem užitečnější než dříve proklínaný Deathův druid. 

Jak se blížil konec hry, tak v momentě, kdy byly postavy Hordy na čtvrté úrovni a viděli, že nezbývá čas, rozhodli se zaútočit na hlavního bosse Nefariana , jenže jen o fous, jedno promáchnutí se jim ho nepodařilo porazit a tak v dalším kole se o to samé pokusily postavy Aliance. Jejich snažení, ač jedna postava byla na páté úrovni a druid na čtvrté, vyšlo v niveč a úspěch se nekonal. 

Došlo tedy po skoro pěti hodinách hraní na souboj mezi Hordou a Aliancí. Bitva nakonec proběhla na dvě kola, kdy první bylo vcelku vyrovnané, ale ve druhém Aliance Hordu převálcovala a tak jsme si s Lamiickem mohli podat ruce, abych si poblahopřáli k vítězství. 

Celková doba hraní byla 5 hodin a 15 minut. Hru jsme hráli natřikrát viz. datumy v nadpisu. Nebylo tolik času odehrát v rámci jednoho dne. 

Report z hraní... Settlers: Zrod impéria (1.9.2024)

Včera jsme si zahráli zřejmě nejoblíbenější hru Lamiicka a to Settlers: Zrod impéria. Lamiicek v minulosti hrál už všechny frakce ze základní hry a tak jsem mu dnes připravil Amazonky. Kuba v minulosti nehrál Japonce, tak je nyní dostal a já zase nikdy nehrál Barbary, tak jsem si je pro sebe připravil. 

Od samého začátku hry jsme se s Lamiickem přetahovali, po celá první tři kola, s Lamiickem o to, kdo bude ten, který z nás bude bodově napřed. Kuba značně zaostával. 
Jenže já dělal něco špatně, když jsem snad pokaždé byl tím, kdo musel pasovat jako první, tedy jsem hrál méně akcí a to se muselo záhy projevit. Začal jsem od čtvrtého z pěti kol zaostávat a bylo jasné, jak to celé skončí. 

Já jsem za celou hru nevyložil žádnou kartu vlastností, Lamiicek zase pro změnu na konci hry neměl, krom jedné, vyloženou jinou než frakční kartu. Kubovi udělala značný zisk na konci hry jedna z karet, kde podle nashromážděných surovin získal vítězné body, kterým bylo dvanáct plus dvě za kartu samotnou. 

Poté co jsme hru dohráli jsme se shodli na tom, že frakce, které jsme hráli nás hrát bavilo, ač například já jsem z výsledku, kterého jsem dosáhl, neměl zrovna oslavný pocit. 

Závěrečné skóre po 1 hodině a 35 minutách:
1. Lamiicek 85 bodů - Amazonky
2. Kuba 61 bodů - Japonci

3. Deth 48 bodů - Barbaři.