Ač jsme se nevyvarovali určitých chyb, které jsou již tradicí při prvním hraní jakékoliv hry. Prostě si nedokážeme uhlídat každou drobnost v herním mechanismu.
No a nyní již k partii samotné.
Národy jsme si vybrali náhodně, já hrál za Řím, Major s Egyptem. Hned z počátku jsme si vybudovali druhé město a Egypt se soustředil na kulturu, Řím zase na technologický pokrok. Oba jsme si snažili udržet stejně silné vojenské jednotky, aby nemohlo dojít k tomu, že ten druhý vyhraje díky zničení hlavního města soupeře.
Technologický strom jsem budoval průběžně rychleji než Major, ten zase stále postupoval na kulturní stupnici, zatím co já, jsem kulturu doslova ignoroval.
Nakonec se mi podařilo vynalézt Let do vesmíru dříve, než Major došel na kulturní stupnici na konec, ač již stál na posledním políčku před políčkem vítězným.
Hra se nám líbila a sám jsem byl překvapen, jak je zajímavá i v počtu pouze dvou hráčů. Snad se nám podaří zahrát i ve třech. Každopádně hra nabízí takové množství možností jak Civilizaci hrát, že její hraní jen tak neomrzí. Myslím, že příští hra bude zábavnější, protože člověk už trochu ví, jak na to a hlavně se budeme lépe orientovat zejména v technologiích, které lze vynalézat. I souboje, z nichž jsem měl strach nejsou vůbec složité. Každopádně hru určitě doporučuji. Již je jisté, že ji nepotká stejný osud jako Through the Ages: Příběh civilizace, kterou jsem prodal, protože mě jako budovatelská hra nezaujala.
2 komentáře:
Počkej až k nám přijde ježíšek. Tak ti to na dálku natřu. :-D
:-)))
Okomentovat