Report z hraní: Gloomhaven - scénář 13. Prorokův chrám

Nebudu se tu do podrobna rozepisovat nad zahráním výše jmenovaného scénáře, ale report z hraní píšu spíše kvůli tomu, že si je potřeba prostě připomínat tuto skvělou hru, která právem okupuje 1. příčku žebříčku BoardGameGeek.

4.11.2019 jsem já (Zlodějka mysli) a Jenaaa (Inoxský surovec) vstupili do Prorokova chrámu, abychom vyčistil všechny místnosti od nepřátel. A dařilo se nám velmi dobře. Pouze jsem na začátku poukázal na to, že Jenaaa vyházel karty, které odešli ze hry pryč a tudíž si ztenčil hrací balíček velmi brzy.
Hrou jsme procházeli jako nůž máslem, přičemž Inoxský surovec utržil nějaká zranění, která si průběžně léčil a já se kupodivu držel bez prolité krve, přitom jsem rány rozdával také. Golemové padli a pokračovalo se do další místnosti, kde Inoxský surovec likvidoval přízraky a Zlodějka mysli nebezpečného medvěda.

Draci byli nad naše síly a právě jeden z nich udolal Inoxského surovce a následně se vyčerpala i Zlodějka mysli, když mi došly karty.
U hry jsme strávili asi 80 minut velmi příjemného hraní.
Pokud bych měl ztroskotat na opuštěném ostrově a mohl si sebou vzít jen jednu hru, potom by to byl bezpochyby Gloomhaven.

Report z hraní: Hrdina v kostce

Už 27.10.2019, krátce poté co jsem si pořídil hru Hrdina v kostce, tak protože jsem nesehnal spoluhráče, jsem si zkusil sólo variantu.
Hru jsem odehrál za 35 minut, ale nevyvaroval jsem se jedné chybě a to, že jsem si nebral dvě mince poté, co jsem odhodil kartu z nabídky nákupu. Asi i proto jsem skončil se směšným skóre 21 bodů, což odpovídá úrovni "obyvatel".

Těším se, až si se mnou zahraje tuto hru nějaký spoluhráč a protože vím, že k Hrdinovi v kostce vyjde příští rok rozšíření, které je podle znalých hráčů rozšířením, které musíte mít, tak si jej hodlám pořídit.
Žádné dojmy k hraní psát nebudu, protože ze sólo hry není třeba postřehů a věřím, že hra bude bavit.

Co takhle zkusit... Podmořská města

Na výstavě v Essenu v loňském roce 2018 opravdu hodně zaujala hra Vladimíra Suchého s názvem Underwater Cities, kterou u nás v české lokalizaci vydal Mindok pod názvem Podmořská města.

Podmořská města je původní kompletně česká desková hra, která využívá k budování podmořského města hráči karty. Karty jsou různých barev a pokud hrajete kartu ve stejné barvě odpovídající dostupné akci na hlavní hrací desce, potom využijete nejen akci z desky, ale i efekt, který je uveden na zahrané kartě. Pokud se vám z nějakého důvodu nepodaří zahrát kartu v odpovídající barvě, potom karta slouží pouze k aktivování akce na hrací desce. No a toto je základní herní mechanismus hry.

Po každém odehraném kole se posouvá žeton času, který odpočítá celkem 10 herních kol. Každé herní kolo se skládá ze tří tahů, které odpovídají zahrání tří karet. Po odehrání éry následuje fáze produkce, ve které produkujete různé zdroje. Éra je časový úsek, který odpovídá odehrání 4 kol, následně následuje éra po odehrání dalších 3 kol a poslední éra končí hru po dalších 3 odehraných kolech.
Z vyložených karet vytváříte různé kombinace, které násobí efekty např. jako ve hrách Master of Orion a Mars Teraformace. Zde na rozdíl od těchto her jste v podmořském světě, kde budujete svá města a za to získáváte v průběhu hry a na konci hry vítězné body.

Teď si ještě doplníme, že hra je určena pro 1-4 hráče s hrací dobou okolo 45 minut na hráče. Vzhledem k tomu, že jde o "hráčskou" hru, je doporučený věk od 12 let.
Hře je vytýkána jedna věc a to kvalita některých herních komponent. Slabší karton na krabici hře určitě odpustit dokážeme, ale tenké hrací desky jednotlivých hráčů, to už se jen tak neodpouští a je zde úplně stejný problém, jako u zmiňované Mars Teraformace, ke které jsem si musel dokoupit doplňkový materiál k deskám hráčů, aby komponenty zůstaly na svém místě i potom, když někdo nepatrně strčí do stolu.
Tento neduh ovšem bude řešit rozšíření, které nese název Underwater Cities: Discovery, které by mělo v češtině snad vydat vydavatelství Mindok. V tomto rozšíření jsou již kartonové desky pro hráče a to navíc s výřezy, což je naprosto skvělé.

Krom těchto desek hráčů zde máme i nové karty a nový herní mechanismus, který využívá nových karet asistentů, dále přibyly zelené metropole a přibude další hrací deska - muzeum. Muzeum slouží k tomu, když hráči provádějí objevy, tak své nálezy mohou v muzeu vystavovat a za to samozřejmě dostávají vítězné body.
Mělo by také dojít k poupravení původních pravidel hry, např. půjde zkrátit hru o jedno kolo.

Tato expanze byla představena letos v Essenu 2019.

Report z hraní: Rising Sun

Ve svátek 28.10.2019 jsme se čtyři sešli k zahrání Rising Sun se všemi rozšířeními. Já jsem se ujal klanu Slunce, Endymion klanu Měsíce, Karel ml. klanu Želvy a Kódl klanu Lotosu. Hra nám zabrala docela dost času a to celkem tři hodiny, ale byly to příjemně strávené tři hodiny.

Kódl a zejména Karel se soustředili zejména na najímání monster a snahu o drcení protihráčů v bitvách, přitom se jim dařilo i využívat bonusů z území. Endymion měl problémy v hraní vzhledem k omezení počtu figurek na území díky vlastnosti klanu. Sám musím přiznat, že hraní klanu Měsíce je náročné, neboť jsem jej hrál minule a také jsem měl problémy s umisťováním nových figur na hrací plochu.

Body od začátku hry ovšem sbíral nejen Karel, ale i Endymion. Teprve v pozdější fázi se podařilo urvat nějaké vítězné body mě a Kódlovi. Ten později také nakoupil zimní karty, které mu přinesli dost vítězných bodů na konci hry a spolu s dalšími body se ukázalo, že jeho strategie byla tou vítěznou.
Ač jsme nehráli v plném počtu hráčů, nebyla o spoustu bitev nouze a bojovalo se skutečně na hodně územích. Krom toho nebyly vyjímečné zrady, kterých se dopustil každý klan, kromě klanu Lotosu.

Konečné skóre:
1. Klan Lotosu 43 bodů - Kódl
2. Klan Želvy 39 bodů - Karel ml.
3. Klan Slunce 36 bodů - Deth
4. Klan Měsíce 29 bodů - Endymion.

Co takhle zkusit... My Little Scythe

Včera společnost Albi oznámila vydání hry My Little Scythe v češtině a to i přes to, že v minulosti prohlásili, že ji nikdy lokalizovanou nevydají. To nám ovšem nemůže vadit, že ano.

A proto rodiče menších dětí, pro které je skvělá hra Scythe v její původní podobě složitá, ale chtějí si užít zábavu z této hry, pouze se zjednodušenými herními mechanismy a grafickým ztvárněním ušitým pro malé děti na míru, potom není co řešit a těšte se na konec prvního čtvrtletí roku 2020, kdy hra vyjde.

Hru si užijete v počtu 1-6 hráčů s herní dobou mezi 45-60 minutami. Doporučený věk je od 8 let.

Co takhle zkusit... Mezi dvěma zámky šíleného krále Ludvíka

Dnes se tu představíme hru z produkce společnosti Stonemaier Games (vydavatel Scythe, Na křídlech, Tapestry atd.), která nese dlouhý název Mezi dvěma zámky šíleného krále Ludvíka.

Jedná se o skvěle produkčně zvládnutou hru, díky čemuž můžete hrát během minutky po otevření krabice, tedy pokud již znáte nenáročná pravidla hry. Hra totiž obsahuje skvělé pořadače na čtvercové kartičky místností. A o místnostech tato hra je.

Hráči si posílají balíček karet místností, ze kterého vybírají vždy dvě karty, které si ponechají a ostatní pošlou dále. Karty místností, které si vybrali poté všichni umisťují do dvou zámků a to do zámku po levici a pravici. Ano, v této hře nestaví hráči pouze svůj zámek, ale staví zámky hned dva a to společně se sousedícími protihráči. Jak to může fungovat, zřejmě dobře, když je hra na poli deskových her úspěšná.
Hráči na konci hry získají tolik bodů, kolik je bodová hodnota zámku, který má menší hodnotu vítězných bodů.

Hra Mezi dvěma zámky šíleného krále Ludvíka je určena pro 2-7 hráčů ve věku od 10 let s hrací dobou 45-60 minut. Sice je udáváno, že hru lze hrát od dvou hráčů, ale vzhledem k hernímu mechanismu bych doporučovat hru pořizovat pouze v případě, že jste na hraní alespoň tři.
V současné době již určitě spousta lidí přemýšlí nad vánočními dárky a pokud se touto otázkou zabývá rodič, který chce hrát nějakou dobrou rodinnou hru se svými dětmi, potom by právě tato mohla být tou pravou. Cena hry se pohybuje okolo hranice 1000,-Kč.

Report z hraní: Panovník, Master of Orion

Tento týden jsem si pořídil hru, kterou jsem hrál naposledy někdy před čtyřmi lety, jde o hru Panovník, která je, ani nevím proč, dost opomíjena.
Hráli jsme v rodinném kruhu a to já, Verča a Terka. Vzhledem k tomu, že hru vysvětlíte za několik málo minut, tak jsme se mohli vrhnout do hraní. Verča na hraní deskovek všeobecně moc není, tak to taky při hře vypadalo, ale u hry jsme se bavili všichni tři. Já jako jediný z naší sestavy hrál Panovníka již v minulosti, tak nemůže být překvapením, že jsem vyhrál.

Konečné skóre z hraní 17.9.2019:
1. Deth 43 bodů
2. Terka 37 bodů
3. Verča 23 bodů.
Hrací doba 45 minut.

O dva dny později 19.9.2019 jsme se sešli s Filipem na kratší hraní a zahráli jsme si spolu Master of Orion a poté Panovníka.
Filip stejně jako já hrál Master of Orion poprvé v životě (já si ho po pořízení jednou vyzkoušel sólo pro naučení pravidel). Filip hrál za vylosované Psilony, já za Darloky. S ubíhající dobou a s každým dalším kolem, zejména ve druhé polovině hry bylo jasné, že vítězem se stane Filip. To mi však nevzalo chuť v hraní pokračovat. Někdo přeci prohrát musí a když hraji s Filipem, tak to bývá předem jasné, kdo se bude nakonec radovat. Filip vytvářel lepší komba a zaslouženě vyhrál po 60 minutách.

Konečné skóre:
1. Filip 53 bodů
2. Deth 45 bodů.

Pokračovali jsme další třičtvrtěhodinovou partií, tentokrát jsme si zahráli Panovníka. Filip ho hrál poprvé a mě se podařilo konečně, zřejmě úplně poprvé Filipa v nějaké hře porazit, když jsme hráli pouze ve dvou.

Konečné skóre:
1. Deth 57 bodů
2. Filip 47 bodů.

Nahlédnutí do top 100 žebříčku Board Game Geek

Dnes jsem se po delší době podíval na nejlepších 100 her žebříčku Board Game Geek a našel jsem tam několik her, které vůbec neznám a proto vznikl tento příspěvek. Jde o hry, kdy jsem neslyšel, že by hry takových názvů vůbec existovaly a hle, ony jsou v top 100 BGG.
O níže uvedených hrách nic nevím a proto si je zde představíme pouze obrazem.

28. místo okupuje hra Food Chain Magnate (vydána 2015)

Na 50. příčce je hra Keyflower (vydána 2012)

53. místo patří hře Fields of Arle (vydána 2014)

A na 94. příčce je hra Grand Austria Hotel (vydána 2015)

Překvapilo mě zejména to, že jsem doposud neslyšel o hře Uwe Rosenberga Fields of Arle. Rosenberg je můj oblíbený autor. Krom toho žádná z vyjmenovaných her není novinkou na deskoherním trhu, právě naopak.

Co takhle zkusit... rozšíření ke hře Temné znamení (Brány Arkhamu, Neviděné síly, Prokletí faraona)

Pro ty, kdo mají již ohranou základní hru Temné znamení (vydáno v anglické verzi 2011) a chtějí nový obsah a nové výzvy nebo nové herní mechanismy, tak těm jsou určena rozšíření, která si zde krátce představíme. Budu zde mluvit pouze o rozšířeních, která díky společnosti Blackfire jsou dostupná v češtině. Jejich cena se pohybuje okolo 500,-Kč za každé.

První česky vydané rozšíření byly Neviděné síly (vydáno v anglické verzi 2013) a toto rozšíření rozšiřuje nabídku veškerého obsahu základní hry, přičemž hru dělá ještě obtížnější. Dále přináší jeden nový herní prvek, kterým je "požehnání" a "prokletí", které je dáno hodem novými kostkami.

Druhé česky vydané rozšíření jsou Brány Arkhamu (vydáno v anglické verzi 2015). Toto rozšíření stejně jako Neviděné síly hru udělá obtížnější a hráče přenese z muzea do města Arkham, kde budete s nestvůrami bojovat ve více než dvaceti nových lokacích. Samozřejmě rozšíření přináší nové vyšetřovatele, nové Prastaré atd.

Zatím poslední v češtině vydané rozšíření je Prokletí faraona (vydáno v anglické verzi 2018), které je asi nejzajímavější z uvedených. Do hry přináší kromě rozšíření počtu vyšetřovatelů, karet dobrodružství, Prastarých, mýtů, nestvůr i dvě lokace a to Káhirské tržiště, kde se vyšetřovatelé připravují na cestu do nebezpečné lokace, kterou je nekropole Dashur. V té se snaží zabránit procitnutí Prastarého. 

Zajímavé je u tohoto rozšíření návštěva lokací, kdy tyto nejsou dopředu odkryté. Pouze vidíte jakou obtížností daná lokace disponuje. Faktem je, že tento herní mechanismus se objevil už v rozšíření Brány Arkhamu.
Prokletí faraona také obsahuje nové karty relikvií, kdy některé jsou tvořené dvěma kartami, a když máte obě (např. starověká berla + starověké důtky), tak tvoří mnohem silnější kombinaci, než když máte relikvii z páru pouze jednu.
Hra je stále určena pro 1-8 hráčů, stejně jako ostatní rozšíření vyžaduje základní hru a hrací doba se drží do 120 minut. Samozřejmě záleží na počtu hráčů. Je jasné, že ve dvou hra bude podstatně kratší, než v osmi lidech. Hráči zde nehrají své tahy zároveň s ostatními a musí čekat na odehrání tahu ostatních hráčů.

Kdo má rád hry založené na vysokém podílu náhody daný kostkami, tak by hru Temné znamení určitě neměl minout. Má zajímavou atmosféru a když se vám hra ohraje, jak vidno, jsou k dispozici rozšíření, která vám hraní dostatečně obohatí.

Report z hraní: Studená válka

Dne 13.9.2019 jsme se s Endymionem (SSSR) utkali ve válečné hře Studená válka 1945-1989. Hru jsem loni prodal a letos ji opět koupil, protože jsem si přece jen uvědomil, že do mé sbírky prostě patří.

První tři kola jsme se přetahovali o "drobné" vítězné bodíky, ale potom začalo SSSR svůj vliv na většině kontinentů rozšiřovat takovým tempem, kterému USA nestačili a to vše vedlo k pouze jednomu smutnému konci.
Ano, už v pátém kole dosáhl Endymion na 20 vítězných bodů, čímž dosáhl vítězství v naši hře po nějakých 90 minutách strávených za hracím stolem.
Tak jak to mám ve zvyku v poslední době, tak se mi opět podařilo soupeři neuvěřitelně nahrát, když jsem zahrál událost SSSR, která přidala tři body sovětům v době, kdy to bylo nejméně vhodné.

Report z hraní: Root

Tak konečně jsme se včera 12.9.2019 zase sešli u hry Root a to teprve podruhé od doby, kdy jsem si ji pořídil.
Já jsem se ujal Markízy z Kocourova, Martin hrál za Rody orlího hnízda a Filip za Lesní alianci.

Hned na začátku ve svém druhém tahu jsem udělal pěkný kopanec, když jsem nešťastně zaútočil na Lesní alianci a prohrál, přičemž jsem přišel o nemalý počet bojovníků. Aliance se dále rozšiřovala po mapě a stejně tak Rody orlího hnízda. Mě se prostor zmenšoval.
Orli ovšem nedokázali hrát své akce tak, jak by měli byli co chvíli v chaosu. Díky tomu jsem opět nabral síly, ale to už se Filip s Lesní aliancí blížil v klidu mílovými kroky k vítězství.

Konečné skóre:
Vítěz Filip 30 bodů.
Deth končil s 11 body a Martin s 5 body v době, kdy byla ukončena hra.
Celkem jsme u hry strávili 105 minut.

Report z hraní: Marco Polo

Už před týdnem ve středu 4.9.2019 jsme se konečně zase sešli a zahráli si zase po čase Marco Polo.

Já i Martin jsme hru Marco Polo už v minulosti hráli a tak jediným nováčkem byl Filip. To je člověk, který na můj vkus až moc často vyhrává. No a pokud nehraji s Filipem, tak tu byl stejně Martin, který nevyhrává o nic méně.

Každý z nás si hrál lehce odlišnou strategii než ten druhý, což je v této hře jasně dáno tím, že schopnosti cestovatelů jsou velmi rozličné. Já byl ovšem ten, kdo nedokázal využívat schopnosti postavy zdaleka tak dobře, jako mí protihráči, kteří se přetahovali o vítězství.

Konečné skóre:
1. Filip 61 bodů
2. Martin 60 bodů
3. Deth 47 bodů.
Hrací doba 85 minut.

Když si člověk nechce zavařit mozkové závity a přitom si zahrát dobrou euro hru, tak je Marco Polo určitě dobrá volba.

Co takhle zkusit... Panovník

Tak a dnes do třetice hra, která spatřilo světlo světa již před nějakým tím rokem. Konkrétně v roce 2014 nejdříve díky Kickstarteru a následně i v kamenných obchodech jste si mohli a stále můžete zakoupit hru Panovník, kterou vydal Mindok v češtině. Hra stojí jen něco málo přes 400,-Kč.

Hru si užije 1-4 hráči ve věku od 12 let a u hry stráví nějakých 45-60 minut. Jde o hru, která určitě zaujme svoji pěknou grafikou a jak hra vypadá, tak se i hraje. Příjemná kombinační hra, ve které nejprve dražíte čtvercové karty, které v pozdější fázi hry vykládáte na stůl k již vyloženým kartám. Karty přikládáte z různých stran a tvoříte "pyramidu", přičemž kombinací karet se snažíte, aby vám přinesly v první řadě různé bonusy a díky tomu jste získali na konci hry nejvíce vítězných bodů.

Vzhledem k tomu, že hra má přístupná pravidla i cenovku, a hraje se velmi příjemně, tak bych ji doporučil jako dárek nějakému příležitostnímu hráči.

Co takhle zkusit... Studená válka 1945-1989

Pokračuji v připomenutí další již dávno vydané hry, tentokrát jde o hru od společnosti GMT, kterou v české lokalizaci přinesl Mindok. Jde o hru Studená válka, která v minulosti okupovala 1. místo žebříčku BoardGameGeek a nyní je na místě pátém.

V minulosti jsem se o této hře zmiňoval pouze v rámci zápisů z hraní, ale protože se hra dlouhou dobu nedostala na můj herní stůl, a byla dlouho nedostupná v češtině na zdejším trhu, tak jsem ji v loňském roce výhodně prodal. Jak se ukázal, tak jen proto, abych ji opět pořídil, protože to je prostě kousek, který v žádné sbírce opravdového deskového nadšence nesmí chybět.

Hra je určena pouze pro hru dvou hráčů s uváděnou hrací dobou 120-180 minut. Nám se dařilo hru hrát i přes tři hodiny.
Studená válka 1945-1989 je, jak název sám o sobě napovídá, válečná hra, kterou hráči řídí kartami, které zahrávají v jednotlivých kolech hry. Hraje se na vítězné body, která hráči získávají především za vliv své velmoci na jednotlivých kontinentech. Jak je z obrázků patrno, jde také o hru žetonkovou, kdy jednotlivé žetony s čísly vlivu hráči do zemí na kontinentech, dle daných pravidel, umisťují.

Ve hře hráči soutěží o dobývání vesmíru, dále si hráči musí hlídat úroveň Defcon, která představuje, jak daleko jsou mocnosti od rozpoutání jaderné války, přičemž hráč, který vyvolá jaderný konflikt hru prohrává. Hráči se ve hře také snaží o převraty, nebo pouze o změnu orientace daného státu, a zvýšení vlivu v jednotlivých zemích, kde již vliv mají. K tomu všemu slouží karty, které mají svoji operační hodnotu a text, přičemž si zpravidla hráč volí, jak danou kartu z ruky zahraje.

Na to, že jde o hru od GMT, tak základní pravidla hry čítají pouze 11 stran a proto jde o velmi přístupnou válečnou hru. Celkem pravidla hry čítají 40 stran, ale jde zejména o vysvětlení událostí, které jednotlivé karty využívají.
Mindok v loňském roce oznámil, že Studenou válku vydá v dotisku a díky tomu si ji opět můžeme koupit za částku do 1200,-Kč. Kdo ještě tuto hru nemá, kdo nemá dost spoluhráčů a hraje zpravidla jen ve dvou a koho zajímají konflikty mocností USA a SSSR, ke kterým docházelo v letech 1945-1989, období, které je nazýváno studená válka, ten by měl zvážit koupi.

Co takhle zkusit... Through the Ages: Nový příběh civilizace

Už je to dávno, co jsem si pořídil a následně také po dvou zahráních prodal hru Through the Ages: Příběh civilizace, hru vydanou v roce 2006 a jejíž autorem je vyhlášený český autor Vlaada Chvátil.

Tato hra byla vydána v nové edici s vylepšenou grafikou a drobnými změnami v herních mechanismech (zejména vojenství) v roce 2015 a její název se rozrostl o slovo "Nový".
Na původní hře se mi grafika opravdu příliš nezamlouvala a také herní dobu jsem nepovažoval za přijatelnou. Grafika tedy vylepšena byla, ale s herní dobou stále počítejte nějakých 240 minut. Ta se samozřejmě bude odvíjet od počtu hráčů, kteří hru hrají. Hra nabízí hru 2-4 hráčů.

Tato verze hry je na 4. místě žebříčku BoardGameGeek. To o její kvalitách mluví asi dostatečně.
Hráči si opět budou moci budovat svoji civilizace od počátků civilizací do současnosti a to pomocí získávání karet z nabídky, kdy karty představují různé budovy, jednotky a schopnosti. Tím budou hráči rozšiřovat svoji populaci, vyzkoumají nové technologie, získají vojenské jednotky, běžné budovy a divy.

Ve hře je interakce mezi hráči zejména v tom, že na sebe mohou útočit, což je tedy interakce přímá a dále tu máme interakci nepřímou, kdy můžete soupeři vzít z nabídky kartu, kterou si chtěl vzít on. Dále do hry přicházejí karty událostí, kterými každý hráč ovlivní nejen sebe, ale i soupeře. Cílem hry je získat co nejvíce bodů kultury. Hráč, který po odehrání posledního kola má nejvíce těchto bodů hru vyhrává.

Z her, které nejsou novinkami na deskoherním trhu a dají se pořídit za slušnou cenu do 1100,-Kč, přitom mají narvanou krabici herním materiálem, je tato určitě hrou, která stojí za zvážení ke koupi.
Já se musím přiznat, že mě její pořízení láká. Už jsem se jako hráč posunul trošku jinam, než kde jsem byl v době, kdy jsem se zbavil původní verze této hry a věřím, že by mohl Nový příběh civilizace zaujmout i mé současné spoluhráče.