Report z hraní... Zombicide: Černý mor - Wulfsburg (29.3.2021)

Vítejte ve Wulfsburgu. Tak takový je název prvního scénáře z rozšíření ke hře Zombicide: Černý mor, které se jmenuje Wulfsburg. 

Jak jsem již zmiňoval dříve, tak Zombicide: Černý mor jsem hrál poprvé před několika lety, kdy si hru pořídil Martin, hráč z naší herní skupiny, který se již našich seancí neúčastní. Jeho krabici jsme hráli dvakrát a hru jsem bral jako lepší průměr. 
V současné době svůj pohled musím změnit a hra se mi určitě líbí více, než jako lepší průměr. 

Ke jmenovanému scénáři jsme usedli s Lamiickem jen dva a každý z nás ovládal tři postavy. Z hraných 6 postav byly 4 z rozšíření Wulfsburg. 
Na začátku scénáře jsme si vytyčili cíle, jak asi bychom mohli hrát a hra nám šla takříkajíc naproti, když se brzy objevil Nekromant a díky němu jsme mohli odstranit z mapy zónu oživení zombie, která byla od nás nejvíce vzdálená. 

Když vám hra někde dává, tak jinde bere. No a kde nám hra brala, nedařilo se nám otevírat zavřené dveře. To, ale bylo pokusů....

Vzhledem k tomu, jaké množství zombie se na nás hrnulo, tak jsem museli velmi brzy upustit od taktiky, že pojedeme ve dvou tříčlenných skupinkách, ale přeživší si museli pomáhat velmi vydatně v závislosti na svém vybavení a schopnostech. 

První polovinou mapy se nám do velkého obydlí podařilo se štěstím dostat se ztrátou několika málo kytiček, přesněji řečeno s utržením několika zranění. Ovšem sebou jsme nesli nejednu účinnou zbraň. 

Jenže co přeživší nechtěli. Do cesty se jim postavila překážka v danou chvíli nepřekonatelná a tou byla Vlčí zrůda. 
No co, už jsme si říkali, že začneme prchat na druhou stranu, jenže Vlčí zrůda dostala další aktivaci a rozsupovala dva přeživší na kusy. A protože přeživší musí v tomto scénáři přežít všichni, hra byla ztracena. I tak jsme si skvěle 80 minut hraní u prvního seznámení s Wulfsburgem užili. Jediné co jsme nebyli schopni pochopit, k čemu by bylo možné účinně využít nový díle mapy - věž. 

Už od včera se těšíme, až si dáme další scénář Zombicide. 

Co takhle zkusit: Osud dobrodruha

Osud dobrodruha je karetní hra, jejíž lokalizaci do češtiny oznámilo včera vydavatelství Mindok. Hra nese původní název Cal to Adventure. 

Hru si užijete v počtu 1-4 hřáči a jednu partii si zahrajete za 30-60 minut. Přitom budete v duchu RPG her tvořit svého hrdinu, respektive vytvářet jeho příběh. K tomu slouží karty původu, karty pohnutek a karty osudu. 

Hráči si volí pro svého hrdinu vlastní cestu, aby získali body osudu. No a body osudu získáte tím, že čelíte různým výzvám. Přitom každá výzva má dvě cesty. 
Ve hře budete hrát karty hrdinství a intrik a bojovat s protivníky. 
Vítězem se stane hráč, který získá nejvíce bodů osudu. 

Hra vypadá na první pohled moc hezky. Svým grafickým ztvárněním mi připominá lehce hru Sorcerer, která je tedy ještě o dost temnější. 
Každopádně se do mého hledáčku dostala a až si budu moci přečíst pravidla v češtině, dojdu rozhodnutí, zda si hru pořídím. 

Report z hraní... Zombicide - Černý mor (26.3.2021)

Bonusový volně stažitelný scénář B20 s názvem Poslední obrana k figurkové řežbě Zombicide: Černý mor je scénář, který jsme si tento týden zahráli s Lamiickem.

Scénář nese obtížnost "snadná" a předpokládaná délka hraní je zde 45 minut. No, my jsme hráli dvě hodiny :-) . Počet přeživších ve hře je 4. 

Hned na začátku jsme se rozdělili na dvě skupiny po dvou přeživších. Rozdělili jsme se tak, aby každý přeživší sebral jeden cíl ze čtyř. Nakonec to Lamiickovi tak nevyšlo, ale nevadilo. Hned na začátku se do hry dostala Zrůda, což si fakt nepřejete. Naštěstí přišla do hry na místě vysazení zombie, kde nám to až tolik nevadilo. 

Ze začátku nám příliš nepřálo štěstí při snaze o rozbití dveří, ale později jsme na tom nebyli aspoň špatně, co se útoků na zombie týká. I když nepřesné údery určitě byly a nebylo jich málo. Jen to vždy může být ještě horší. 

Krásně se nám podařilo zombie přelstít, když jsme využívaly procházení budovami a potom jsme jim vpadli do zad a v poslední fázi hry i dost efektivně decimovaly jejich řady. 

Nakonec jsme se mohli radovat ze zaslouženého, byť vydřeného vítězství. No a i když jsme hráli dvě hodiny, tak u pivka hra ubíhala v poklidu a nenudili jsme se. 

V příští herní seanci jsme domluveni, že zahrajeme úvodní scénář z rozšíření Wulfsburg. 

Krátký report z hraní... Sorcerer (23.3.2021) a Zombicide - Zelená horda (24.3.2021)

Ve třech hráčích jsme zažili všichni premiéru u hry Sorcerer, ke které jsem četl jen a jen pochvalné komentáře v době, kdy byla na Kickstarteru. 

Hra byla ve třech hráčích neuvěřitelně dlouhá, vzhledem k tomu, že jde o docela jednoduchou karetní hru, která podle mě nepřináší vůbec nic nového do světa karetních her. Hráli jsme celkem 2 hodiny a 50 minut. 
Vyhrál jsem já, když jsem dobil jako první tři bojiště. V době, kdy jsem třetí bojiště dobil, tak jak Korgis, tak Endymion měli dobitá bojiště dvě. Zejména s Korgisem to byl závod o čas, kdo z nás dvou dobude třetí a zvítězí. 

Následující den jsme s Endymionem usedli ke scénáři č. 0 Oltář zla a poprvé si zahráli Zombicide: Zelenou hordu. 

Ač Zombicide: Černý mor mám trochu nahraný, tak u Zelené hordy jsme hráli některé věci trochu špatně, ale to nic nemění na tom, že hraní bavilo. Ovšem, nebavilo tolik, jak bychom si přáli. Valila se na nás jedna horda zombie za druhou. Velmi rychle nám umřela první postava a tak v rozporu s pravidly scénáře jsme pokračovali s ostatními přeživsími dál. Postupem času nám umřeli všichni a tak jsme na plné čáře prohráli.
U hry jsme strávili 65 minut. 

Report z hraní... Zombicide: Černý mor (21.3.2021)

První krůčky: Tanec smrti, tak to je název úvodního scénáře hry Zombicide: Černý mor, který jsem si včera zahrál sólo. Celková doba hraní byla poněkud delší, než udávaných 45 minut v pravidlech, no a já dohrál po 70 minutách. 

Na začátku jsem si zpřístupnil modré dveře přes dosažení modrého cíle. V místnosti s modrým cílem jsem také s každou postavou provedl prohledávání a tím získal více užitečných zbraní. Moje skupina se skládala z genderově nevyvážené skupiny světlé barvy pleti heterosexuálního zaměření (naprosto nepřípustné v této době). Do boje tak vyrazil Samson, Clovis, Baldrik a Silas. 

Protože nám stál v cestě tlusťoch, musel jít na věc jako první v postupu Samson, který si s kladivem velmi dobře rozuměl. Po zabití tlusťocha postupovala družina kupředu s tím, že právě Samson zůstával trochu pozadu, aby brzdil nově se vyrojená zombie. 

K portálu, který byl našim cílem prošla družina vcelku pokojně podzemím. Za zabitá zombie naskakovaly zkušenosti a šlo se dál. Jenže poté, co se začaly rojit zombie ze zeleného místa na mapě, tak bylo ouvej. 

Samson již byl na třetí úrovni a tak se proti družině vyrojilo třeba i 10 chodců najednou, a protože se pokaždé hrdinové netrefili do svých obětí, tak byl postup k východu nemožný. No a to už se začaly přibližovat zombie zezadu. Ty se k nám hnaly z červeného místa oživení. 

Až na čtvrtý pokus (po čtvrtém kole stráveném v dosahu Exitu) se družině podařilo udolal všechny zombie, které bylo třeba a dostat se k portálu a tím byla dřužina zachráněna. 

Vzhledem k tomu, že jsem se asi trochu pomátl a během minulého týdne zakoupil všechny tři krabice Zombicide, které na českém trhu jsou lokalizované a k tomu předobjednal i příští měsíc vydávanou 2. edici původní Zombicide, tak se tu se zápisy z hraní této hry budete setkávat asi poměrně často. 

Report z hraní... Nidavellir (14.3.2021)

Opět sice jen ve dvou, i tak jsme si včera Nidavellir užili. Tentokrát jsem hrál s Lamiickem. 

Lamiiek hrál hru poprvé. Pravidla jsem mu během několika málo minut vysvětlil a mohlo se jít na to. 
Tentokrát jsem si říkal, že budu hrát trochu jinak a tak jsem v rámci vylepšování mincí šel pouze za vylepšením mince na hodnotu 25 a snažil jsem se mít nejvíce praporků u válečníků, abych zhodnotil jejich bodovací schopnost. 

Lamiicek se při zisku neutrálních hrdinů soustředil na bratry Dwergové. Za posbírání všech pěti je potom zisk 135 bodů, což není málo. No a když mohlo dojít v předposledním kole k tomu, že by se Lamiicek dostal k pátému Dvergovy, tak jsem na místo jiné volby vybral bratra Dverga a Lamiickovi toto znemožnil. Jak se nakonec ukázalo, tak to rozhodlo hru, protože bodový rozdíl mezi nmi nakonec byl jen 20 bodů. 

Konečné skóre po 60 minutách hraní:
1. Deth 412 bodů
2. Lamiicek 392 bodů. 

Na rozdíl od předchozí hry, kdy jsem hrál s Endymionem jsme oba získali více bodů. Minule jsme dosáhli na 330 a 295 bodů. 

Report z hraní... Sierra West (2.3.2021)

Sice jen pouze ve dvou, ale to nevadilo. Zasedli jsme s Lamiickem k výtečné hře Sierra West. Tentokrát jsme hráli modul Zlatá horečka. Ten je určitě tématičtější, než v minulosti hraný Jablečný vrch. 

Hraní ve dvou nebylo o moc méně zábavnější, než v minulosti hraná hra ve třech. Ani doteď nevím, co jsem dělal špatně, ale Lamiicek byl během prvních dvou třetin hry ve všem lepší a měl více surovin, postupoval na ukazatelím rychleji nahoru. Já jsem pouze dříve postavil sruby a do konce hry jsem měl všechny. 

Na rozdíl od Lamiicka jsem měl naplněné dva vozíky zlatem, ale to nemohlo stačit. No a tak díky taktičtěji lepší hře Lamiicek vyhrál. Jeho vítězství snad mohlo být i vyšší, ale v poslední třetině hry se mi dařilo hrát lépe na zisk vítězných bodů. 

Konečné skóre po 80 minutách hraní:
1. Lamiicek 134 bodů
2. Deth 105 bodů. 

Budu se opakovat, ale tato hra je fakt skvělá. No a protože je i levná, tak není důvod si ji nepořídit. 

Co takhle zkusit: Ztracený ostrov Arnak

Hra českých autorů pro na 30-120 minut pro 1-4 hráče s oboustrannou hrací deskou a mechanismem umisťování dělníků zkombinovaného s tvořením balíčku. Tak to je hra, kterou vydal v češtině Mindok ve spolupráce s Czech Game Edition a jmenuje se Ztracený ostrov Arnak. 

Hra nás zavede na neobydlený ostrov v dosud neprobádaných vodách oceánu, kde nalezli badatelé stopy pradávné civilizace. Vy jako hráči stojíte v čele expedice těchto badatelů a je na vás ostrov prozkoumat. Ve hře budete hledat ztracené artefakty, bojovat s mocnými strážci, prozkoumávat ztracený chrám a bádat nad objevy, které jste objevili, k čemuž vám budou pomáhat pomocníci, které během hry získáte. 

Hru vyhraje hráč, který má na konci hry nejvíce vítězných bodů. Ty jsou udělovány za získané žetony legend, za získané sošky, za postup na stupnici s lupou a žeton bádání, za poražené strážce, za karty vybavení a artefaktu. Nakonec si odečtete body za každou kartu strachu ve svém balíčku. 

Hru hráč řídí hraním karet ve svém balíčku, který postupem času vylepšuje. Na kartách jsou cestovní symboly, které umožňují pohyb po ostrově a potom efekty, kterými hráči získávají např. zdroje. 
Mezi hlavní akce, které hráči hrají je prohledávání lokality, což znamená poslání archeologa na jednu z lokalit na mapě. Další akcí je objevení lokality, kterou objevili archeologové. Následující hlavní akcí je poražení strážce, který lokalitu hlídá. Dále je tu hlavní akce nákup karty, zahrání karty a bádání. Bádáním posunujete žeton bádání a lupy po stupnici bádání a tím získáváte různé žetony objevů. 

Variabilitu hry zde zvyšuje možnost hrát na dvou stranách hracího plánu. Pro spoustu hráčů je určitě plus, že hra umožňuje hrát hru sólo. 
Další velké plus této hry je krásná grafika i komponenty. Ovšem pozor. Skoro každý hráč, který hru má, tak si ztěžuje na kvalitu karet, které jsou tenké a doporučují použít obaly na karty. Ty se prý jinak velmi rychle ničí. 
No a ještě doplním, že hru seženete za cenu do 1100,-Kč. 

Report z hraní... Teotihuacan (26.2.2021)

Hru Teotihuacan nemám ve své sbírce a to mi tedy dost vadilo v momentě, kdy jsem si pročítal pravidla. Když narazím na hru, kde mám s pravidly problém je lehce absorbovat, tak si vždy hru doma rozložím na stůl a procházím pravidla až po přípravě hry a vše si v klidu prohlížím na hrací ploše. Zde mi tato možnost chyběla a tak jsem byl schopný hrát až v momentě, kdy mi Endymion hru objasnil. 

Hra odsýpala ve dvou hráčích dost v pohodě a vzhledem k mechanismu, který na hrací plochu přidává při neúčasti plného počtu hráčů další kostky, tak nebyl problém hrát jen ve dvou.
Endymion měl hru nahranou jen v sólo módu a já hrál prvně. Do poloviny hry jsem s Endymionem držel krok co se nasbíraných bodů týká. V pozdější fázi mi již odskočil a já nebyl schopný jeho náskok dohnat. 

Hra nemá žádnou extra líbivou grafiku. Která komponenta se mi fakt líbí, tak tou jsou dílky pyramidy. Na stavbě pyramidy jsme se snažili podílet oba, já jsem v pozdější fázi začal sbírat masky, ale zde byl právě asi ten problém, že jsem je začal sbírat pozdě. Endymion byl přeborníkem ve sbírání zlata a pak měl co dělat, aby ho utratil a za provedení akcí s tím spojených získal patřičný počet vítězných bodů. 
Ke hře samotné už jen dodám, že mě bavila, ale ve své sbírce bych ji mít nemusel. 

Konečné skóre:
1. Endymion 155 bodů
2. Deth 121 bodů.

Co takhle zkusit: Nidavellir - Thingvellir

Je to jen týden, co jsem si pořídil a jednou zkusil zahrát karetní hru Nidavellir, která mě zaujala tím, jak vypadá a nutno poznamenat i zejména tím, že ji do nebes vychválil Tom Vasel. Ten ovšem vychválil i rozšíření k této hře, které nese název Thingvellir.

No a protože vydavatelství Tlama Games oznámilo lokalizaci tohoto rozšíření, které jsem si ihned za cenu 349,-Kč předobjednal, je čas si o něm říci něco málo vět. 
Rozšíření stále hru drží v počtu 2-5 hráčů a nijak neprodlužuje herní dobu, která je udávána 45 minut. Samozřejmě bude záviset na tom, kolik hráčů bude hru hrát. 

Hra bude obohacena o nové karty a to karty žoldáků a karty čarovných předmětů. Tyto karty může získat ten z hráčů, který nabídl v krčmě nejvyšší minci. Pro takovou kartu si potom dojde do tábora kočovných žoldáků. Ostatním hráčům zbude už jen výběr karty nabídky aktuální krčmy.
A jak vidíte výše na obrázku, žoldáci disponují dvěma povoláními.
Do hry se dostanou také nové karty hrdinů, které si hráči mohou najmout podle původních pravidel. 

Report z hraní... Břink! Potopené poklady (22.2.2021) a Nidavellir (22.2.2021)

S Endymionem jsme si v jeden den zahráli dvě kratší hry. První byla druhá strana mapy hry Břink! Potopené poklady. Stala poněkud nezvyklá věc, kdy jsme oba brouzdali po mapě docela dlouho a Endymion si pořídil batoh, do kterého schoval dva artefakty a stejně tak i já jsem si po pořízení vodniku pořídil batoh a odnesl si dva poklady. 
U mě byl ovšem problém v tom, že jsem upadl do bezvědomí, naštěstí na povrchu a tak jsem byl zachráněn vesničany. Jenže Endymion včas vystoupal pro žeton mistra lupiče a hru nakonec vyhrál po 40 minutách hraní. 

Konečné skóre:
1. Endymion 80 bodů
2. Deth 72 bodů. 

Další přišla na řadu novinka v mé sbírce a tou je Nidavellir. 

Jde o hru, kde je třeba sestavit kolekce karet lépe než soupeř a přitom správně draftovat pořadí v jakém se dostane hráč na řadu. 
Na obrázku výše je obrázek na konci hry mé armády a na obrázku dole je armáda Endymiona. 
Hra odsýpala pohodově, já se snažil více než Endymion vylepšovat mince, on zase tvořil kolekce, kdy se mu podařilo vytvořit o jednu řadu více a to na vítězství stačilo. 

Konečné skóre po 50 minutách hraní:
1. Endymion 330 bodů
2. Deth 295 bodů. 

Bodování se může zdát složité, ale pro tento účel musím jednoznačně doporučit aplikaci pro mobilní telefony, ve které je to brnkačka a je fakt skvělá. 

Po odehrání jsme se shodli, že hra byla dobrá, ale při hře 3 a 4 hráčů by mohla být určitě lepší. V pěti si myslím, že by se mohla táhnout. Určitě stojí za vyzkoušení a já se těším, až si ji zase zahrajeme. 

Report z hraní... Břink!: Potopené poklady (21.2.2021)

Jen dva dva jsme včera usedli prvně k rozšíření hry Břink!: Velká podzemní loupež, a to k rozšíření Potopené poklady. Stejně jako u jiných rozšíření tu jsou malé změny, které stačí před hrou lehce projít a ujasnit si tak, co je jiné proti základní hře. Potopené poklady je ale rozšíření, které přidává do hry i nové karty a mezi nimi i kartu Zlaté rybky, se kterou lze bojovat pod vodou. 

Mně se podařilo docela rychle sestoupat do podzemí, kde jsem se ovšem pohyboval nad vodní hladinou. Lamiicek se toho nebál a i bez Vodnika (vybavení) šel do zatopených komnat a následně mi sebral artefakt, na který jsem si dělal zálusk. To znamenalo jediné. Sebral jsem artefakt, který byl poblíž a utíkal na povrch. Jenže Lamiicek měl klíček (vybavení) a jeho cestování na povrch nebylo díky tomu o moc pomalejší, než můj výstup. To ani nemluvím o tom, že jsem se obával o svůj život, neboť jsem pobral zranění více, než je zdrávo. Nakonec jsme vystoupali oba a mohli si sečíst, po 60 minutách hraní, celkové skóre. Bylo jasné, že já vítězem nebudu. 

Konečné skóre:
1. Lamiicek 88 bodů
2. Deth 66 bodů.

Co takhle zkusit: Tank Duel - Enemy in the Crosshairs

Vzhledem k tomu, že se společnost Fox in the Box rozhodla lokalizovat do češtiny hru Tank Duel: Enemy in the Crosshairs, tak si ji zde trošičku představíme. 

U hry je udávána hrací doba mezi 60-180 minutami, přičemž ji může hrát 1-8 hráčů, při doporučeném věku 12 let a více. 
Jde o taktickou scénářovou hru, ve které se odehrává tanková bitva na východní frontě 2. světové války. Hra je řízena kartami, díky kterým např. přesouváte svůj tank do krytu, střílíte nebo obsahujete klíčové pozice a ničíte nepřátelské tanky. Za obsazování pozic a ničení tanků potom získáváte vítězné body. 

Během jednotlivých kol, na která se hra hraje si hráči nejprve doberou karty. Následně si zvolí po jedné kartě, aby se určila iniciativa. Následuje další fáze, ve které se hrají akce jednotlivých tanků a poté mohou na bojiště dorazit posily, pokud došlo ke zničení nějakého tanku. 

Hra skončí po dobrání balíčků karet v momentě, kdy je otočena karta, která hru ukončuje. Sečtou se vítězné body a určí se vítěz. 

Tato hra mě v současné době příliš neláká. Počkám si ovšem na zveřejnění pravidel v češtině a až je prostuduji uvidím, zda nakonec půjde o hru, kterou bych si měl pořídit. 

Co takhle zkusit: Nidavellir

Dnes si představíme hru, které Tom Vasel z YouTube kanálu Dice Tower udělil zlatou pečeť pro excelentní hru. Tou hrou je karetní hra Nidavellir, kterou s českými pravidly (hra je jazykově nezávislá) na náš trh dodalo vydavatelství Tlama Games. 

Hru si mohou užit hráči v počtu 2-5, u hry stráví cca 30-60 minut a je doporučena pro osoby věku 10 a více. Na serveru BGG ji hráči doporučují nejvíce pro hru ve třech. Kromě 118 karet ve hře najdete další spoustu komponent (viz. přiložené obrázky), které jsou z tvrdého kartonu a vše vypadá opravdu skvěle. Mě osobně se pouze příliš nelíbí ilustrace na kartách, kde mi vůbec nevadí, že jsou černobílé, ale nelíbí si mi příliš styl, jakým jsou malované. To, že jsou černobílé má jinak jeden pozitivní dopad a to, že jsou skvěle vidět symboly na kartách. 

A o co ve hře jde kromě toho, že vítěz musí získat co nejvíce vítězných bodů? Hráči představují Elvalandy, kterým poručil trpasličí král sestavit armádu schopnou porazit ukrutného Fafnira. Hráč, který postaví armádu s největší statečností (vítězné body) bude mít tu čest vyrazit do boje za drakem. 

A jak se hra hraje? Nejprve se vyloží dostupní trpaslíci ke krčmám. Následně každý hráč skrytě umístí své zlaťáky ke krčmám na své desce hráče a dva, které mu zbyly umístí pod měšec na své desce. Poté hráči odkryjí své nabídky postupně krčmu po krčmě. Elevand s nejvyšší nabídkou začíná svůj tah. Nejprve si vybere kartu z vyhodnocované krčmy, pokud splní podmínku může vyvolat hrdinu, pokud nabídl zlaťák o hodnotě "0", vymění si jej. Po odehrání všech tahů hráčů následuje výměna drahokamů. Ty slouží k určení pořadí hráčů při remíze. Poté následuje další kolo.  
Na konci kola, kdy dojdou karty druhého věku se spočítá konečná statečnost. 

Hra je dostupná v české verzi za přibližně 899,-Kč. Vzhledem k přístupnosti pravidel a pěkného zpracování i kratší herní dobou by mohla tato karetka potěšit nejednu rodinu, která si spolu občas ráda zasedne k deskovým hrám.